Mé zásadní životní rozhodnutí

Dětičky dostaly za domácí úkol napsat esej na téma "Mé zásadní životní rozhodnutí" a nějak nevěděly, o čem to vlastně mají psát.

Pominu teď, že psát několika stránkové eseje není vůbec lehké se naučit, když máte jen základy z české školy, která je založena spíše na biflování a papouškování encyklopedických znalostí.

Prvním dětským nápadem bylo napsání eseje na téma "Říci učitelce, že je blbá nebo ne, když vymýšlí takové stupidní úkoly?", ale neprošlo to v domácí radě kvůli dlouhému názvu ;-)


Co jsou to vlastně ta "zásadní životní rozhodnutí"?

Každý plnoletý asi již někdy řešit nějaké závažné problémy nebo se rozhodoval v nějaké životně důležité situaci. Jakou školu zvolit? Kam nastoupit do práce, či zda dát výpověď? Přestěhovat se do jiného města nebo odjet do ciziny? Oženit se nebo vdát...

Co ale mají dělat děti, které nic podobného neřešily? Ta učitelka musí být asi fakt blbá, když vymýšlí taková zadání! To mají psát jako o tom, jestli si nechat dlouhé vlasy nebo se ostříhat na mikádo? Zda si koupit takové nebo makové plátky do saxofonu? Co si obléct na koncert a jestli tam zpívat tu nebo onu písničku? Jestli něco opsat při písemce ve škole nebo zda někomu napovídat při zkoušení?

Takové dětské problémy lze ale stěží nazývat za "zásadní životní rozhodnutí" a kromě učitelky to asi všechny děti chápou.

Poradil jsem dvě možnosti - vykašlat se na slavný esej a odůvodnit to tím, že žádná životní rozhodnutí se zatím nemusela řešit, příp. vymyslet si vlastní zápletku a o té něco vymyšleného napsat. Např. rodiče se rozvádějí, mám bydlet s mámou v Londýně nebo s tátou v Bostonu nebo utéct do Afriky? Příp. doma máme hlad a rodiče jen chlastají a nestarají se o nás, či trochu drsnější téma - mám přejít z éčka na péčko?

To by bylo potom ve škole tóčo po odevzdání takové eseje, že :-)


Nejsou žádná "zásadní životní rozhodnutí"?

Mám takový pocit, že žádné rozhodnutí nelze nazývat jako zásadní nebo životní, příp. je možno takto definovat opravdu všechno, o čem v našem životě rozhodujeme. Myslím, že platí úplně stejně, že jak jsou - nejsou malé nebo velké sny, tak podobně nejsou ani žádná malá - velká, či zásadní - podružná, rozhodnutí.

Každý řešíme někdy malé - velké problémy, máme malé - velké sny a starosti, ale ta definice "malé - velké" je čistě jen náš osobní pohled na nějakou situaci, neboť kdokoliv jiný to nemusí ani považovat za žádnou starost a možná řeší ještě mnohem větší starosti. Viz rčení - tvé starosti bych chtěl mít!

Záleží vždy jen na našem úhlu pohledu, kdy pro někoho může být životním rozhodnutím, zda se ostříhat, pro dalšího třeba, zda se odstěhovat za oceán. Při řešení jakéhokoliv problému totiž většinou stačí, že se zkusíme podívat na náš životní problém trochu s odstupem, nadhledem a nezaujatým pohledem.

Najednou pak vidíme, jak je ten náš osobní svět malý, jak jsou naše starosti nicotné, jak mnohokrát řešíme problémy místo toho, abychom se radovali z toho, jaké vlastně žijeme spokojené životy ;-)