Několikrát zde v komentářích zazněl názor, že není vůbec jednoduché dělat, co nás baví, když např. máme náročnou práci, staráme se o hladové krky svých zaměstnanců, jsme přetíženi nějakými denními provozními úkoly, což nás všechno může odvádět od tématu a neustále nutí dělat něco, co ani třeba vůbec nechceme.
Stranou nechávám takové "maličkosti", že máme rodinu a chceme se jí naplno věnovat, kdy jen málokdo dokáže skloubit čas věnovaný náročné práci (podnikání) s rodinou, péčí o děti, mít ještě čas na nějaké koníčky, o plnění nějakých snů ani nemluvě.
Viz také - Umíme optimálně rozdělit svůj čas...
Co mně osobně pomohlo získat trochu více času, vymanit se z toho běžného stereotypu, mít svobodu volby na něčem pracovat a něco odmítat, být pánem svého času, žít svůj život a plnit si své sny?
Pomohly mi nějak zásadně peníze?
Nepřímo trochu, ale vůbec nebyly základem. Pomohly snad jenom v tom, že jsem si uvědomil hodnotu času a hlavně, přestal jsem na ty peníze myslet.
Každý si asi dokáže představit, co by se změnilo, kdyby si najednou mohl koupit cokoliv. Schválně si to představte, jestli máte nějaké plány, co si koupit, až vyděláte nějaký pěkný balíček. Představte si, že už všechny ty "věci" máte, tj. např. vysněné auto, luxusní byt nebo vybavenou vilu za městem, hodinky s vodotryskem, plné skříně značkového oblečení, dostatečně naplněné konto, že už ani nemusíte pracovat pro peníze...
CO teď, CO dál? Teď nastává TA správná fáze, kdy se uvolní myšlení a každý začne trochu více přemýšlet, co s volným časem, čemu nebo komu ho věnovat, na čem opravdu záleží.
Proč to tedy "neotočit" a nezkrátit tak ten cyklus, tj. přestat myslet na peníze, nepřepočítávat všechno, nemyslet stále dokola jen na to, jak vše vykešovat, na čem ještě vydělat, jak opět zvyšovat obrat a zisk?
Jak je "důležitý" hospodářský růst pro jednu software firmu na Floridě, jsem už kdysi zmiňoval:
"Chytří majitelé takových firem se snaží spíše užívat života a rodiny, než zakládat stále další a další pobočky všude po světě, přijímat další a další pracovníky, aby mohli více vyrábět,..."
Kdy tedy získáme čas na plnění svých snů...
Jednoduše, čas na plnění svých snů získáme, až si začneme trochu více svého času vážit a hlavně, až se nám podaří získat jiný pohled na svět, tj. až nebudeme slepě následovat dav ve společnosti, až najdeme vlastní a originální cestu v životě, až začneme rozeznávat opravdové hodnoty.
Když totiž trochu zapřemýšlíme o svých hodnotách a objektivně posoudíme všechny rádoby "vzory", které slepě obdivujeme a tupě následujeme (pro jejich peníze, auto, oblečení, vilu), tak možná zjistíme, jak je náš pohled pomýlený. Když se to "přemýšlení" ještě doplní pár lety opravdových (vlastních) zkušeností, dobrými znalostmi a mírným rozhledem, tak je skoro vyhráno.
Chce to ale trochu usilí, neboť nic není zadarmo a každé přemýšlení přece tak bolí ;-)
Příklad pro názornost:
Kdysi mě svezl autem do officu v centru bývalý soused, známý zpěvák z jedné dobré skupiny, který měl tehdy skoro stejnou cestu. Za jízdy jsme diskutovali o nějakých nápadech a aktuálních věcech (sdílení hudby na Webu, vydávání desek bez vydavatelství, poplatky OSA).
Když jsem pak dorazil do officu a chtěl zmínil jednomu kolegovi právě získané zajímavosti, tak první jeho otázky byly:
"Tebe vezl XY? Co měl za auto?"
No a to je ten základ všeho. Dokud se někdo bude zajímat hlavně o to, co má kdo za auto, zda má na sobě značkovou košili nebo kolik má v peněžence, tak takový člověk nikdy nic nepochopí, nikdy neuslyší, co se mu sděluje. Takoví zaslepení lidé nikdy nepochopí, že základem je vnímat, naslouchat a přemýšlet o smyslu sdělení.
Zmínil jsem mu to nejpodstatnější, na jakém zajímavém projektu by mohl pracovat, kolik by si mohl vydělat, kdyby zrealizoval jeden z těch chytrých nápadů, který jsem mu chtěl navrhnout? NE, šanci trochu posunout svůj život a nějaké sny si realizovat dostal někdo jiný.
Hodí se doporučit poslední scénu v tom ukázkovém traileru ze skvělého filmu Be Cool, kde se Danny DeVito ptá Johna Travolty:
"What about speed?" "If you're important, people will wait." :-)
- Be Cool (trailer):
"Co když jsem milovník aut a je mým snem už od malička koupit si luxusní BMW?"
Viz také - Nemá cenu se za něčím honit, však ono to přijde samo?
Cayman Islander | Diary of a Freelance Programmer traveling the world
Partners & Sponsors
Advertisement
9 comments :
Mluvíš mi z duše, zhodnotil bych to z pohledu člověka, který byl teprve nedávno vhozen do reálného života a nemá v podstatě nic. Mám práci, kde je mzda závislá jen a pouze na množství odpracovaných hodin, můžu udělat 100 hodin přesčasů měsíčně, ale taky můžu odpracovat klidně jen 100 za celý měsíc. Můj problém teď spočívá v tom, že v prosinci jsem opravdu v práci strávil jen těch 100 hodin, mzda tomu odpovídala, zaplatil se nájem, jídlo a běžné potřeby a tečka. Nemám dluhy, mám firemní auto, momentálně nepotřebuju nic, prostě preferuju volný čas, dlouhý spánek. Mám z toho divný pocit, ale ta životní pohoda je na druhé straně úžasná. Otázka je jak dlouho mi to vydrží, začínám mít výčitky svědomí, přeci jen nějaká ta rezerva je potřeba.
Inspirativní článek. Děkuji autorovi za zajímavé náměty na přemýšlení! Věta v závěru článku: "What about speed?" "If you're important, people will wait." mnohé vystihuje...
Ja nevim, ale myslim, ze je potreba maknout nez neceho dosahnes.. nemyslim penez na konzum, ale na tu financni nezavislost. Myslet si, ze hned od mladi si budu delat co chci, nepracovat nebo jen malo, hodne spat.. To mi spise pripada cesta jak zustat loserem po cely zivot, ktery zije jen z ruky do huby.
Kdyz se dostanes na komfortni uroven s prijmy, majetkem, investicemi (a je jedno jestli je to krasny barak nebo maly byt, krasne auto nebo levne auto, milion nebo sto milionu - to zalezi na vkusu kazdeho) tak fakt muzes delat co chces. Kdo ma vetsi naroky na osobni spotrebu tomu to potrva dele. Kdo je schopen se usktromnit tak ten muze byt financne nezavisly drive... a delat si co chce.
Johne, plně souhlasím a psal jsem tady už několikrát, že je potřeba pořádně máknout, získat znalosti, zkušenosti, využívat příležitostí...
Narážel jsem spíše na to, že v určité fázi už není potřeba se honit stále dále za vyšším ziskem a penězi, příp. je potřeba již na začátku zvážit, zda důvodem každé snahy má být nějaké luxusní auto nebo jiná pozlátka. Nejde ani tak o skromnost, ale o smysl.
Johne, vystihl jsi to presne, musim s tebou souhlasit. Nemuzu v tehle agonii zustat naporad, ale zivot mi momentalne komplikuje par veci, ktere musim vyresit. Povinnosti a dalsi pomerne zavazne skutecnosti mi nedovoluji zmenit praci, ktera me nenaplnuje. Proto delam jen to, nejnutnejsi a zbytek venuju vzdelavani a pokousim se najit cestu internetovym businessem. Nez si utrepu zakladni dilemata, budu nadale jen looser, jak jsi to presne definoval. Jako kazdy looser musim vyresit problem ztraty pohodli a jistot, pak to mozna nabere nejaky smer, mozna...
Celý den mi tohle téma vrtá hlavou, špatně jsem tohle téma interpretoval a můj příklad je dost mimo mísu. Nechci působit jako flákač, volný čas trávím snahou o podnikání, každý večer (často včetně víkendů) trávím na poště odesíláním zásilek z e-shopu, ale regulérní zaměstnání omezuju jen na nutné zlo. Za trávení volného času považuju práci na vlastních věcech, nechci působit jako flákač, i když je pravdou, že bych se vlastnímu rozvoji mohl věnovat více. Toť vše, už jsem tady toho naplácal dost, sorry...
2Mirek: Myslím, že jsi to napsal i předtím pochopitelně a jako "flákač" to nevyznívalo. Chápu, jak to myslíš a buď úplně v klidu, takovým obdobím prochází každý z nás a většina lidí takto postupuje. Ať se daří a hodně sil přeji.
Souhlas. v urcitem momente je treba se zastavit. A nejen o tom mluvit, taky to skutecne udelat :o) Vim o cem je rec :o)) nejdriv jsem se honila jak veverka v kleci, pak se zarazila uprostred behu a zjistila ze bezim a nedava to smysl.
Chce to uplne prekopat zivotni cile. nejen v hlave. I v srdci. Stat se tim ehm flakacem :o)) Prijmout tu roli aniz by se clovek zhroutil hruzou, ze nebude uznavan, ocenen, respektovan. Proste se stat nikym a byt v pohode :o))
Také souhlasím, to "If you're important, people will wait." je dokonalá scéna :D