S informacemi je to stejné jak s časem

S množstvím informací souvisí i množství času, který máme každý den na důležité věci. Někdy to všichni přeháníme s množstvím rádoby důležitých informací, kterým se necháváme denně zahlcovat a pak se divíme, že něco "nestíháme".

Myslím, že je dobré se naučit vstřebávat JEN důležité informace a tím se soustředit JEN na důležité věci našeho života. Chce to ale umět rozlišovat, co je pro nás důležité a co nijak neovlivní náš život ani náš pohled na svět.


Není nutné vědět všechno!

Jak je důležité umět hospodařit s časem, kterého máme všichni úplně stejně, tak podobné je i umět hospodařit s množstvím informací, které se na nás valí a filtrovat ty nedůležité stejně, jak to děláme třeba se SPAMem v emailech. Jak ale filtrovat informace?

Někdo říká, že umí něco pouštět jedním uchem tam a druhým ven, ale to jsou jen alibistické povídačky, neboť jakýkoliv zvuk, či psané písmo, zanechá alespoň minimální stopu v našem mozku, vědomí, či podvědomí, naruší naše soustředění a vytlačí něco jiného, třeba důležitějšího pro náš život.

Jediná obrana je tedy vyhýbat se přílivu informací a chránit svoje vědomí od vjemů, které nijak neovlivní náš život (a když už nějak, tak spíše v tom negativním smyslu).

Na co mi je vědět, jaká - která - čí celebrita má nového partnera, že někdo má nové šaty, auto, že někdo udělal nějaký podvod, že milionář dostával sociální dávky, že se někdo z blbosti nechal napálit cestovkou nebo nějakým podvodníkem. Poučení? Těžko. Někdo je navždy nepoučitelný a žádná taková informace mu nepomůže.

Nenechte se proto zaplavovat informacemi, které na vás okolní svět valí. Nečtěte to, co vám někdo strčí zdarma do ruky u metra, nesledujte zprávy, které vám vybírá TV redakce, nečtěte bulvár, kde vám lžou na každé stránce, nedívejte se na filmy proto, že jsou zrovna na programu, neskákejte na každou reklamu, kterou vám někdo vnutí. Ale...

Vybírejte si sami, jaké zprávy vás zajímají. Když potřebujete informace, tak si najděte jen ty, co potřebujete, koukejte se na filmy, které chcete vidět, čtěte jen to, co stojí za to číst. A HLAVNĚ - chraňte své vědomí a svoje myšlení proti všem nežádoucím vlivům z okolí, kterým opravdu nejde o vás a vaši spokojenost, ale úplně o něco jiného.

Když jsem pracoval v Irsku, tak jsem se naučil, že jsou opravdu důležitější věci na sledování, jak nějaké stupidní zprávy v české TV, že jsou důležitější věci na čtení, jak český seriózní nebo bulvární tisk. Nevěděl jsem třeba celý rok o žádných politických, či jiných, aférách v ČR. Sledoval jsem něco jiného a v hlavě se mi honily úplně jiné myšlenky. Krásná doba, kdy má člověk čistou a nezapatlanou hlavu hloupostmi!

Řešil jsem třeba: Jak se dostanu na koncert U2? Kdo to hraje "za barákem", že by The Corrs? Měl jsem si říci o ten podpis, když jsem na ulici potkal Sinéad O'Connor! Šla by pronajmout ta jachta, co parkuje vedle,... :-)

Mohl jsem žít bez těch českých maličkostí? Jistě, to je bez diskuze. Hlavu jsem měl plnou pracovních starostí, případně "starostí" viz výše.

Od té doby jsem se poučil a dodržuji následující "zásady obrany":

- nečtu noviny každý den

- nesleduji zprávy každý den

- nekoukám na TV každý den

- ignoruji bulvár a reklamy

Soustředím se na to, na co chci já, přemýšlím o tom, na čem pracuji, dívám se na filmy, které chci vidět a v čase, který si sám zvolím, čerpám informace jen o tom, co chci vědět a ze zdrojů, které si sám vybírám, čtu tisk a knihy, který si já sám zvolím a bavím se s lidmi, se kterými já sám chci.


Rozšiřování obzorů je něco úplně jiného!

Kdybych ale ještě studoval nebo měl čerstvě po škole, tak bych to zcela určitě dělal úplně opačně, tj. čerpal všechno, co se na mě valí, četl veškerý tisk a všechny knihy, co by se mi dostaly do rukou, chodil na všechny filmy do kina, či koukal na všechno v TV, seznamoval bych se se všemi kolem, chodil na všechny večírky a koncerty,... :-)

Dle básnikova: "Oko dokořán, srdce dokořán, kam já se to jen vydám?"

(Schválně, víte, kdo je autorem toho verše?)