Věci (ne)kupuji, když je (ne)potřebuji

Když jsem četl melancholický Arthurův příspěvek "Mysh mash", jak si chtěl koupit nové komponenty do PC a (ne)koupil, tak při čtení připojených komentářů v diskuzi mě napadlo, že podobně řeším také své nakupy veškerého "haraburdí" a to nejen toho počítačového.


Věci kupuji, když je potřebuji, jinak na ně kašlu!

Vždy se divím všem těm počítačovým fanatikům (nadšencům) kolem, kteří neustále básní o své vytoužené počítačové sestavě, o skvělé grafické kartě nebo procesoru, který si koupili. Asi některé docela udivuji, když se mě někdo zeptá, jaký mám ... a já třeba ani nejsem schopen odpovědět, neboť opravdu nevím a nikdy jsem to nepotřeboval řešit.

Více paměti, lepší grafiku, rychlejší procesor, či rychlé diskové pole, kupuji, až je to potřeba a současné technické vybavení mi nestačí. Nepotřebuji mít to nejnovější, nejrychlejší, nejpopulárnější. Stačí mi odpovídající výkon, který dokážu využít.

Myslím, že v určité fázi dokáže asi každý rozpoznat, co je zhovadilost a rozmařilý výmysl technokratů, kteří se honí za vším tím "nej" a ani možná nechápou, proč to všechno chtějí. Obecný argument je "kdybych potřeboval vyšší výkon" ;-)


Jak chytře "nakupovat" věci?

Nejlepší je pořizovat si v dané době to "nejlepší", co odpovídá mým potřebám, neboť posledních pár let platí stále častěji pravidlo:

"Co si koupím později, tak bude levnější a bude mít vyšší výkon!"

Když jsem kdysi kupoval svůj první digitální foťák, tak jsem utratil asi 17 tisíc za dnes směšných 2 Mpix, neboť v té době cena odpovídala výkonu a já potřeboval něco malého do kapsy (Minolta DiMAGE X) - dnes mám v mobilu za pár korun 3 Mpix. Když jsem kdysi potřeboval dodatečný LCD monitor do omezeného prostoru na stole, tak jsem šel a koupil tehdy skvělý 17" monitor za "lidových" asi 19 tisíc - kolik dnes stojí 17" LCD a co se dnes dá koupit za 19 tisíc?

Nemá žádnou cenu pořizovat si to, co dnes nepotřebuji, ale naopak platí, že co potřebuji, tak si hned pořídím, neboť je nesmysl čekat, až se něco zlevní, až budou vánoce, až budou narozeniny. Buď něco opravdu potřebuji a tak si to koupím nebo na to kašlu ;-)


Jeden současný příklad, jak všechno "nekupuji":

Chci si koupit nějaký ultra-notebook na cesty (asi Asus ííí), ať s sebou nemusím tahat velkého notebooka, zatím jsem ho ale nekoupil. Proč? Zas tak urgentně ho nepotřebuji, ale hlavně si uvědomuji, že nejde o to si ho "jen" koupit. Logicky bude muset následovat instalace potřebného software, nastavení, přesun všech potřebných dat. No a na to nemám zrovna čas.

Když to doplním ještě situací na trhu, kdy každý měsíc se zlepšuje nabídka, klesají ceny, tak proč bych se teď zabýval něčím, co mi nějak moc stejně nepomůže, jen mi "ukradne" čas, který bych mohl věnovat něčemu smysluplnějšímu?

Odkládám tedy tenhle nákup na neurčito :-)