Už párkrát jsem dostal reakci na některé příspěvky zde na blogu, osobní mail nebo reakci někde jinde v diskuzích, že bych měl uvádět konkrétní příklady svých podnikání a na konkrétních příkladech demonstrovat své chyby, úspěchy, rady, či tipy.
Proč bych to měl dělat a otvírat tak přehnaně svůj život veřejnosti?
Viz např. komentář k jednomu příspěvku na serveru věnovanému podnikání v USA:
"...proc ty podnikani tak utajovat? Dost casto se k necemu vyjadrujes, tak by to dodalo trochu kredibilitu. Je rozdil mezi teoretikem, ktery ma nazor nebo nekym kdo skutecne neco dela. Ja bych to ocenil videt konkretni priklady."
Tento blog je zaměřen trochu jinak a konkrétní a praktické problémy řeším se stejně smyšlejícími na anglických stránkách, neboť i s menším počtem čtenářů dostanu mnohem více zpětné reakce a podnětů. Je to smutné, ale je to tak - při tisících návštěvnících zde zareagují 1-2, na AJ stránkách je to desetinásobek při zhruba poloviční návštěvnosti.
(No a úplně stejný poměr je také při shánění zakázek nebo prodeji zboží i služeb u nás i v cizině.)
Proč je lepší psát obecně a s nadhledem?
Připadá mi více smysluplné podporovat myšlení a nutit čtenáře se spíše samostatně zamyslet nad základní myšlenkou, než nabízet jednoznačné výklady a závěry. Každý tak může zkusit aplikovat nějaké podněty na svůj život, na své vlastní podnikání, na svůj konkrétní případ a nutí ho to spíše uvažovat s nadhledem a hledat paralely na vlastních příkladech v okolí.
Samozřejmě, jsou výjimky, kdy mé přímé a jednoznačné názory na politiku nebo např. na doménové parazity vyjadřuji jasně a srozumitelně, bez nějakých náznaků. Zmrdům je potřeba říci přímo, co jsou zač, oni to sice nepochopí, ale mnohým zaslepeným by to mohlo otevřít oči ;-)
Je ale vůbec možné psát rady a tipy "na podnikání" v konkrétní podobě? Je rozumné zveřejňovat všechny nápady veřejně? ANO, je to možné, ale pouze v podobě, že se tomu nápadu už nikdy nestihneme věnovat, jak zjistil třeba Arthur, popř. si jednou opravdu uvědomíme, co všechno stihneme do konce života.
Myslí si snad někdo, když vím, že v pondělí na burze stoupne hodnota akcií ČEZ o 30% (nestoupne), příp. že začne stoupat cena ropy na světových trzích (stoupne, ale ne v pondělí) a je tedy dobré investovat, že to řeknu všem okolo? Nedochází snad každému, že přílišná otevřenost naprosto ruší všechny možné podnikatelské příležitosti? Stačí přece, aby dostatečný počet investorů začal podobně nakupovat akcie ČEZ nebo investovat do ropy na komoditních burzách, aby ten úchvatný tip na investici ztratil naprostý smysl.
Však i podnikatel v USA píše o svých podnikáních raději česky a když se náhodou vyskytne konkurence, tak osočuje české plagiátory, že mu snad okopírovali jeho business na základě všech těch otevřených příspěvků na blogu ;-)
Hodnotíte lidi podle toho, co vlastní a kolik mají peněz?
Myslím, že je pomýlené hodnotit lidi a posuzovat jejich názory dle toho, kolik mají peněz, jak se oblékají, jaké mají auto, či jaké vlastní firmy. Tohle nejsou žádná hodnotící kritéria, alespoň ne pro mě, neboť jsou to jen zástupné symboly a pozlátka pro první dojem (stejně jako tituly kolem jména).
Stejně to rčení z minulého století, že "šaty dělaj člověka", ztrácí už naprosto na významu, když se podíváme kolem, jak chodí oblečení všichni chytří a rozumní lidé (nemyslím teď žádné sele-brity ani ví-aj-píčka, které popularitu právě na svém designu staví).
Mnohem lepší je posuzovat lidi a jejich názory bez ohledu na to, co dělají a do jaké pozice se na Webu staví a na co si v životě hrají. Nutí to více přemýšlet a posuzovat i laické a nezaujaté názory, kdy je jedno, zda je řekne student bez zkušeností, doktor věd nebo rádoby významný podnikatel.
Když jsem kdysi přišel na Finanční úřad s batohem a v kraťasích, tak se ke mně babizna chovala jako k nějakému frackovi. Pak ale viděla mé daňové přiznání a nemohla samou úctou ani mluvit. Podobně se ke mně někdy chovají panáci v obleku, dokud nezjistí, kdo je ten floutek v tričku a s lodním pytlem přes rameno, který k nim do luxusních kanceláří zavítal.
Takové chování a takový přístup k lidem se mi vůbec nelíbí, proto nepotřebuji (zatím) dodávat svým názorům nějaké pádnější argumenty, ale na finanční úřad už třeba raději posílám daňového poradce. Chytrý pochopí, hloupého stejně nepřesvědčí žádné "důkazy" ani praktické příklady ;-)
Cayman Islander | Diary of a Freelance Programmer traveling the world
Partners & Sponsors
Advertisement
15 comments :
S tim oblecenim to tak je, ja chodim zasadne na jednani v tom v cem se citim pohodlne (zadne kravaty, saka atp.) se mnou vzdycky jde nekdo z client servis (v saku) aby si delal poznamky.
Prvnich 15 vterin klient komunikuje s clovekem z obchodu (udelaji si usudek dle obleceni), ale stejne zjisti ze tudy cesta nevede ;)
Prosimte das link na ty EN stranky? RSS chce nakrmit (feed) ;) Jinak samozrejme mas pravdu, bohuzel. Priznejme si to na rovinu, Cesi jsou narod blbcu, lemru, poflakovacu a ochcavacu cehokoliv, uz jen pro samotne ochcavani. Jsem znechucen :/ Nastesti jsem jako Ty freelancer a jen co pritelkyne dostuduje, balime kufry a udelame tomuhle bordelu papa ... uz aby to bylo.
Ja myslim, ze saty delaji cloveka. Jinak tady budeme mit same agenty s teplou vodou... kteri vsechno vi, vsechno umi, ale sami nic nedelaji, nic nedokazali, neumi vydelat penize, neumi vybudovat firmu, nebo je to vsechno tajne.... Ale pritom jsou vlastne naprosto v pohode a budou nam vsem rozdavat rady jak co delat. Tohle nechci abys bral jako nejakou osobni urazku. Pouze vyjadreni meho osobniho postoje k veci...
Je to jako bych psal ja o nejakem programovani, tkere ty delas a rozumis mu a psal ti jak to vlastne ma vsechno fungovat... a ty vis, ze jsem v zivote neprogramoval. A ja ti reknu, ze saty nedelaji cloveka a ze bych ti vlastne mohl super poradit.
Jde o to mluvit o tom o cem neco vim. Nebo se nebat priznat, ze o necem zase vsechno nevim a treba zadnou zkusenost nemam (oproti delat tajnosti nebo se jinak vymlouvat).
Johne, to je ten rozdíl mezi námi. Já si velmi rád poslechnu tvoje nebo číkoliv rady o programování, rád si poslechnu "jak to má všechno fungovat" a možná budu takové myšlenky poslouchat i raději, jak kdyby mi něco vykládal nějaký zaslepený profesionál, který tomu sice může do hloubky rozumět, ale je tak zaslepený svou technologií, že už nemá ten nadhled a nic nového mi neřekne.
Už jen z uživatelského hlediska je dobré si takové názory na programování poslechnout, stačí jen filtrovat naivní rady, poučit se z nezaujatého pohledu, pochopit jak to chápou jiní lidé, kterým má pak výsledek programování sloužit.
Třeba větu "programovani, ktere ty delas a rozumis mu..." bych nedocházal nikdy říci, neboť čím víc tomu rozumím, tak vím, kolik toho neumím a nikdy umět nebudu a že umím jen malý střípek z hromady oblastí, které znamenají "programování". Proto nikdy nebudu ignorovat něčí názory, ať jsou "nezkušené" nebo "naivní" a proto "šaty nedělají člověka", neboť obléci se luxusně, slušně, drze, vyzývavě, může skoro každý - ať už za své peníze nebo za půjčené :-)
2Botanicus: AJ stránky jsou placené a pro předplatitele, neboť jsou navázané na support systém k několika aplikacím. Pracuji ale na úpravě, jak integrovat určité free sekce ve více jazykových mutacích, takže vydrž, mělo by to být tak do konce roku.
No,zas jeden článek, který má v obecné rovině pravdu. I mě, jakožto reklamního agenta, dost otravuje nutnost chodit na obchodní jednání v kravatě a kvádru, naštěstí to není až zas takovým pravidlem.
Rozumím Caymanovi, že podrobnosti veřejně rozebírat nechce, i když - všechno se dá napsat v konkrétní rovině s pozměněnými názvy či jinak předělané a je evidentní, že nikdo nemůže zveřejněných informací zneužít (místo ČEZ budeš psát o "nějakých akciích, případně o akciích ECM-ty furt padají, takže jejich růstu uvěří málokdo :-) ).
Tak trochu rozumím názoru, že by se měli věci brát konkrétněji. Má-li tento blog sloužit čistě jako jakási studnice tvých poznatků a myšlenek, pak je to tvé právo a nikdo by neměl ani uvažovat jinak. chceš-li ovšem znát reakce a jaksi vtáhnout lidi víc do problému či diskuse, vůbec by neškodilo bavit se o konkrétních věcech.
tedy tohle je můj názor, samozřejmě je to tvoje věc, ale faktem je, že někdy jsou ty články - jakkoliv pravdivé - cítit jistou "profesorštinou"...nic ve zlém...ale jak jsme se spolu shodli, příklady chybí a já osobně si myslím, že má-li mít diskuse smysl pro víc stran, je nutné diskutovat o konkrétním problému, jinak se to tak trochu rozplizne do "nedělní diskuse politivků v otázkách václava moravce", neboť se hovoří v obecné rovině..
Ale jinak článek zase dobrej...
Caymane, free nebo nefree me nezajima, pokud je to prinosne, tak sem s tim, akorat samozrejme bych rad videl o co go nez se zaregistruju.
"Šaty dělají člověka" je dost nejednoznačný výrok, a tak nemá příliš smysl dohadovat se nad jeho pravdivostí a nepravdivostí.
Člověk se v rámci možností obléká do šatů, ve kterých se cítí dobře.
Někdo se navíc stará o to, aby tyto šaty zároveň dobře vypadaly (a člověk v nich dobře vypadal). Pak působí pozitivně na okolí, ať už má oblek nebo kraťasy a tričko.
Rozhodně ale šaty nevypovídají nic o názorech (pokud není oblečení popsané) a kvalitách člověka. Jediné co se dá podle nich odhadnout jsou některé povahové rysy a umělecké cítění.
"kteri vsechno vi, vsechno umi, ale sami nic nedelaji, nic nedokazali, neumi vydelat penize, neumi vybudovat firmu, nebo je to vsechno tajne"
Myslím, že většina lidí dokáže odhadnout, co má ten který autor článku za sebou, a mj. podle toho se svobodně rozhodnout, zda se jeho radami řídit a zda jeho myšlenky stojí za zamyšlení. Kdyby se všichni měli řídit radou "psát jen o tom, co umím", nakonec by asi nepsal nikdo. Lepším pravidlem se mi zdá být "psát o tom, co může druhé obohatit".
To psaní v náznacích mě ze začátku dělalo problémy (jestli se to tak dá vůbec nazvat), ale později jsem si uvědomil, že díky tomu nad články opravdu přemýšlím a nebo se k nim i (rád) vracím. Naopak když čtu nějaké konkrétní články, tak nad nimi většinou ani nijak hlouběji nepřemýšlím. Takže tohle vidím jako jednoznačnou výhodu :)
Ještě se musím vyjádřit k tomu, co jsi napsal tady v komentáři: "čím víc tomu rozumím, tak vím, kolik toho neumím a nikdy umět nebudu a že umím jen malý střípek z hromady oblastí, které znamenají "programování"." - tohle si říkám často a vždy mě to docela deprimuje. Na druhou stranu mě to ale taky pořádně nakopne k tomu, abych s tím něco udělal ;)
Nemyslim si, ze by Cesi byli tak hloupi, ze nejsou schopni komentovat clanek :). Spise jde o to, co a jak pises. Tve clanky jsou dost naznakove a evidentne vychazeji z praxe - tedy spise "zivotnich zkusenosti". Tim, ze ctenare spise nuti k zamysleni, nedovoluji prilisnou komentarovou polemiku.
Osobne ctu vsechny prispevky a s vetsinou z nich proste musim souhlasit. Mam podobne nazory, lec malokdy citim potrebu to sdelit ostatnim. Jeste by zacali tusit, ze na tom, co pises je vice pravdy, nez se na prvni pohled zda :). Ale pokusim se to v budoucnu napravit.
PS: Saty opravdu nedelaji cloveka ;)
Kdysi jsem se taky vztekal nad ústrojovou kázní a všem vysvětloval jak je důležitější, co má člověk v hlavě. Ale časem jsem rezignoval. Není prostě možné ignorovat všeobecné pravidla a to co existuje ve všeobecném povědomí (případ s prvníma 15 vteřinama jednaní s kravaťákem to dokumentuje). Šaty jsou a budou výrazový prostředek a komunikuje se tím, co chci říct o mém postoji k první schůzce a k člověku s kým se vidím prvně. Jako dva náčelníci, kteří si před jednáním přinesou dárečky :))).
Já si myslím, že na vzhledu taky mnohdy nezáleží. Měl jsem podobnou zkušenost zrovna s FÚ, kdy jsem přišel po 3 měsících podnikání, že se musím stát plátcem DPH a paní říkala to nemusíte, to jenom pokud vyděláte více jak milión. Na to jsem řekl, že včera jsem vystavil první fakturu překračující milión a paní mi skoro nevěřila. Holt není dobré chodit na finanční úřad v riflích a triku. Ale vidím to podobně. Bohužel mnohdy první dojem v obchodu dělá svoje a proto někdy je to sako a kalhoty nutné, ale nemusí to zrovna být na finanční úřad :-D
Lidé, jejichž světem jsou jedničky a nuly, oblékání naprosto nerozumí a zcela svojí otřesnou prezentací devalvují svoji profesi, která by jinak mohla být společensky zajímavá.
Řeči, že záleží na tom, co má člověk v hlavě, jsou liché, neboť právě to, co má člvoěk v hlavě, se projevuje i navenek. To není jen oblékaní, ale celkový dojem, účes, úprava, vystupování... A je také úsměvné, jak jsou mnozí Páni programátoři ještě na svůj nevkusný zevnějšek pyšní a pohrdají lidmi, kteří jsou prostě jiní. Cítím to bohužel i z článku a některých komentářů.
To není vůbec pravda. Znám plno modelů a modelek, co mají v hlavě ty "jedničky a nuly" a ve své podstatě jsou to "gumy", které si třeba potrpí na značkové oblečení, účes, atd., ale na ostatní se dívají s despektem.
Podobně, docela "pobaví", když vidím bankovního úředníka v dokonalém obleku od Hugo Bosse, který v metru za sloupem plive na zem, neboť si myslí, že ho nikdo nevidí.
Souhlasím, že co má člověk v hlavě, tak se projevuje i navenek, ale opravdu NE tím oblekem od Hugo Bosse ani značkovým parfémem, ale chováním, názory a vystupováním.
Do jisté míry souhlasím, ale je to oboustranné. Bankovního úředníka jsem sice na rozdíl od borců v tuctových riflích a vytahaných tričkách 'pluť' po zemi neviděl, ale je to možné. Také se mi nelíbí kravaťáci, co se jen přetvařují na jednání s partnery a před nástupem do auta už kravatu a sako odhodí a běžně by je člověk potkal snad v džínách. To je jejich věc.
Ale i chování programátorů, kromě toho, že se v naprostě většině prostě neumí oblékat (občas v tom bude zřejmě i pohodlnost či lenost, což také vypovídá něco o osobnosti), ovšem také není zrovna ničím, co by člověk musel následovat...
Každopádně pokud člověk má působit na první pohled profesionálně a nápaditě, asi by se měl vypadat jinak než nějaký 'zobák' dojíždějící tramvají na učiliště bez maturity. Jinak prostě své profesi dělá ostudu.