Konec roku většinou vybízí k rekapitulaci, co se podařilo, kolik jsme vydělali, příp. v čem se nám nedařilo a co by chtělo trochu zlepšit. Současně také plno lidí uzavírá předsevzetí a plány do nového roku.
Pěkné, řídit se takhle nějakým umělým kalendářem, který si někdo vymyslel a který pak ovlivňuje naše životy a životy všech lidí kolem nás ;-)
Jsem opravdu rád, že jsem se toho kalendářového přístupu k životu už skoro zbavil. Nenosím hodinky, sobotu a neděli si užívám klidně uprostřed týdne, pracovní dobu si dělám dle toho, jak vstanu, kolik mám sil a co mne všechno čeká. Jsem divný, já vím, má to ale své nesporné výhody, které se nakonec líbí všem okolo.
Slavím konec týdne, měsíce, či roku, kdy chci. Plánuji práci dle množství úkolů, potřeb zákazníků a mého osobního času a ne dle kalendáře. Dovolenou si děláme kdykoliv uprostřed roku, když nás třeba stávající život začne dostatečně nudit.
Proč rekapitulovat život zrovna na konci roku?
Kdysi dávno, když jsem se zapojil naplno do podnikání s partnerem v US, tak mne překvapilo, že firemní účetní období má posunuté doprostřed roku. Hospodaření tedy neřešíme pro leden - prosinec běžného roku, ale pro období červen - květen, tj. přelom roku je pro nás zhruba polovina plánovaného hospodaření, kdy neřešíme obrat ani zisk, ale spíše úpravu strategie a investic dle aktuálních podmínek.
Jsem proto mírně rozladěn, když zrovna koncem roku některé firmy vyžadují dokončení něčeho, co by mohlo počkat. Když zrovna na konci roku chtějí všichni fakturovat a platit, aby si jako optimalizovali daňový základ. Když zrovna prosinec všichni používají jako takovou umělou "berličku", že jako v lednu začneme znovu a s čistým štítem.
Fakt divné a někdy mi opravdu vadí, že nemůžu psát konkrétní věci o projektech, na kterých pracuji nebo jsem pracoval. Asi ale většina zná ty právní dohody (NDA), kde se dodavatelská firma zavazuje, že veškeré získané informace použije jen na schválené účely a nebude je nikde dále šířit.
Na jednu stranu mi to vadí při psaní tohoto blogu, na druhou stranu mne to ale trochu osvobozuje, nutí psát více obecně, což zase může mít (možná) větší přínos pro čtenáře.
Koho zajímá, co se mi podařilo a co ne?
Koho vlastně zajímá, že poslední integrační projekt, na kterém jsem pracoval kdesi v texaském zapadákově, uspoří zákazníkovi desítky milionů dolarů ročně, neboť jsme v jeho tehdejší (chaotické) architektuře převedli asi 60 aplikací v různých jazycích (napojených na 8 různých databází) do 5 základních systémů a počet databází jsme zredukovali z osmi na pouhé dvě databázové platformy?
Je vůbec důležité, kolik jsme na tom jako firma vydělali peněz, kolik jsme uspořili zákazníkovi starostí a jaké byly celkové úspory - na lidech, technice, supportu, či dodatečných provozních nákladech? Nikoho to nezajímá, neboť za tím vším byla náročná práce, know-how, zkušenosti a znalosti, což se v dnešní době moc nenosí a vlastně to nejde ani nějak smysluplně popsat.
Proč tedy vlastně rekapitulovat, co se podařilo a co ne? Proč exhibovat někde na blogu a někomu ukazovat, kolik kdo vydělal, že někdo má dobré know-how, neboť se mu podařilo dostat k dobrým informacím nebo do dobrého týmu, se kterým se málokdo může poměřovat?
Každý máme jinou startovní pozici a jediné, co má možná pro čtenáře smysl a nějakou přidanou hodnotu, tak je asi myšlenka, že všichni máme stejnou šanci, všichni máme stejné možnosti. Záleží jen na našem osobním nasazení, kam se dostaneme, čeho v životě dosáhneme, co se naučíme, jak uplatníme svou snahu, znalosti, nadšení a odvahu.
Univerzální recept?
Lidé, kteří opravdu něčemu věří, jsou mnohem svobodnější a víra v něco, či v někoho, dodává sílu, pomáhá překonávat jakékoliv překážky, otvírá obzory a přináší netušené příležitosti.
- Vědět, co chci
- Přátelství a tolerance
- Důvěra a poctivost
Tři základní pravidla, která mi mnohokrát pomohla realizovat nějaké sny, či překonat obtížná období. Možná to někomu může pomoci a proto jsem vlastně (podvědomě) začal psát i tento příspěvek.
Přeji tedy tímto každému čtenáři, ať se daří! Nejen v novém roce, ale každý den! Ať je každé probuzení doprovázeno pozitivním pohledem na svět, ať neztrácíme sílu opravdu prožívat svůj život a každý okamžik vymezený nám na tomto světě.
PF 2010: Žít svůj vlastní život a být sám sebou, neboť být sám sebou uklidňuje a dodává sílu.
Cayman Islander | Diary of a Freelance Programmer traveling the world
Partners & Sponsors
Advertisement
6 comments :
Pokusim se kratce odpovedet, proc se lide ridi "umelym kalendarem". Slychavam to o svych nejblizsich pomerne casto",,Protoze je to TRADICE, tak si ji koukej pamatovat, jinak...... !"
Nemam rad tradice, protoze se nevyviji a jenom stagnuji. Jsou desne neefektivni, clovek jim musi podridit sve plany i na ukor sveho pocitu pohodli a stesti. Pak mi taky vadi, ze nemaji jasne stanovena kriteria, viz svatky jako napr. Sv. Valentyn - nepatral jsem po tom, ale myslim, ze nema ani vyznam z historickeho hlediska.
Ted me napada, mozna je to tim, ze mam rad zmenu, coz je opak...... . Tak VAM VSEM TRADICNE popreji krasny a hlavne STASTNY ne Novy, ale PRISTI CELY ROK!!!
Asi nejlepší PFko, jaké jsem letos viděl. :-)
S přečtením nadpisu článku jsem si hned vybavil Mayský kalendář, o kterém jsi zhruba před dvěma lety psal... http://www.caymanislander.info/2007/11/co-predpovedeli-stari-mayove.html Myslím, že se k těm třem pravidlům a přání do nového roku docela dobře hodí. Otevřená mysl, žít naplno přítomností a vnímat svět kolem sebe... Odvážně se pouštět tam, kam se dosud člověk nevydal! :-)
Nechci se opakovat, mas to v mailu, ale taky ti preju silu "překonávat jakékoliv překážky", kazdy den a cely rok. Držte se!
2Azimut: Přesně, člověk se podřizuje "tradicím" jen kvůli okolí, místo aby se řídil vlastní náladou. Dík za přání!
2Pepa: Díky! Pravda mihnul se mi v hlavě Mayský kalendář a pak ještě ten proslov, co měl Steve Jobs - Nežijte život někoho jiného, ten je také k věci. Ať se daří v životě!
2Mich: Dík, už se těším, jak to u vás oslavíme :-)
Dneska jsi se dotkl něčeho, co jsem Ti chtěl napsat už několikrát, ale vždycky jsem si řekl, že on to asi ví, ale něco mu brání...
Hlavní chyba tvých úvah je, že jsou strašně obecné a často nic neříkající, neb člověk nevidí ty konkrétní příklady za tím. Já mám tvůj blog v záložkách ve stejném šuplíku jako Johnovo podnikání v USA. Ale víš, proč je John mnohem více populární a zajímavý? Protože napíše konkrétně o co jde, dá odkaz a donese ti tak osobní zkušenost přímo až pod tvůj nos, a ty se jí můžeš nadechnout a inspirovat se. Je to asi jako když jeden řekne že jezdit na dovolenou je úžasný a skvělý zážitek, ale že nemůže napsat kde byl, co tam dělal a jaký to mělo efekt; a druhý dá fotky, video a poukáže na web kolegy, který na dovolenou nejezdí a ten leží v blázinci.
2Bruinee: Díky za komentář a podněty, zkusím se nad tím zamyslet. Jinak, tady přece nejde o nějaké soutěžení v popularitě. Možná máš tento blog ve stejné záložce, ale já myslím, že píšu o něčem naprosto jiném a skoro úplně opačném.
Myslím, že blogů "až pod tvůj nos" je už dostatek a já osobně preferuji něco jiného, neboť každý se musí naučit samostatně přemýšlet a ne čekat, že něco najde někde na stříbrném podnose.
Někdo preferuje psaní o sobě a svých projektech, další zase píše o světě a trochu jiném pohledu na život. Každého svobodná volba. Určitě tady ale nebudu nikdy publikovat žádné osobní fotky z dovolené, to není můj styl a naprosto nechápu, proč by to někoho mělo zajímat :-)