Když nestíhám, tak nestíhám, co se dá dělat, kruci?

Je vůbec někdo, kdo všechno stíhá? Rád bych takového člověka někdy poznal :-) Jsou totiž situace, kdy opravdu nepomůže nic, žádné chytré principy Getting Things Done, žádné plánovací systémy 6. generace, žádné dobré analýzy ani žádné rady.

Dle mého, všichni někdy nestíháme, neboť jsme zavaleni informacemi, povinnostmi, či alespoň odpovědností za něco, za někoho, příp. starostmi všeho druhu.


Stačí, když se pokazí více věcí současně...

Na co pak jsou všechny plány a teoretické přípravy, když realita je úplně jiná? Co pomůže seznam priorit, když se všechno "mávnutím motýlích křídel" změní a je nutno řešit úplně něco jiného? Na co mi jsou zakoupené letenky, když je musím změnit? Pak, chytrá babo raď a vyřeš to za mě. Fakt, nemám síly.

Mám si uvařit čaj nebo jít na pivo a na všechno se vykašlat? Vím, že když něco nestíhám, tak je to jen má vina. Kdo ale, sakra, způsobil ty okolnosti kolem, se kterými jsem nepočítal? Celý život se s tím potýkám a nějak nejsem schopen se smířit s tím, že něco (vnější okolnosti) nejde ovlivnit žádným způsobem. Asi bych se měl nad tím nějak zamyslet, ale nejde mi to, nějaký blo(g)k v hlavě nebo nesmiřitelnost bytí, či co. Nevím ;-)

Obvykle stačí, když si chvíli dám pauzu a třeba jdu na koncert nebo na výstavu, což dělám docela často a někdy to pomáhá, neboť si utřídím myšlenky, mysl si odpočine a ráno se probudím plný energie a vrhnu se na to. Stačí pak den - dva a je to vyřešeno. Někdy to ale nejde, yobovky se nahromadí, no a co teď? Kolega v nemocnici, firma, pro kterou něco dokončujeme, v problémech, kamarád, co by mohl pomoci, je nedostupný, no a já si píšu výlevy na blog.



Škoda mluvit, tak snad alespoň doma nebude žádná povodeň, jak hlásili zvědové z povodí Vltavy ;-)

Update: No vida, ráno se všechno zdá mnohem jednodušší. Dle posledních emailů to není tak hrozné, jak se zdálo večer, tak to snad rychle vyřešíme. Zkusím pak doplnit poučení pro příště.