Jen pár poznámek z projektu v UK, neboť jsem plánoval něco úplně jiného a příští týden zase letím kamsi do dálky, tak není tolik času na pořádnou rekapitulaci.
Ideální je neplánovat a nechat život tak nějak plynout. To je asi nejlepší cesta - být otevřený příležitostem a dobrým podnětům, nechat za sebe rozhodovat intuici a nebát se riskovat.
Něco jiného je ale rozhodovat za sebe a něco úplně jiného za tým lidí. Sám vidím, že při všech plánech jsem stále tak naivně optimistický, že už to zavání nějakou poruchou. Jen nevím, jak mám tu optimistickou poruchu správně nazvat :-)
Stále si říkám, že všechno půjde podle plánu, všichni budou makat s plným nasazením, žádný manager se nám nebude plést do projektu a nebude zdržovat nějakými dodatečnými úpravami (po termínu), či obtěžovat prezentacemi pro management. Jsem stále neskutečně naivní, ale jsem tomu rád, neboť své "naivitě" vděčím za mnohé úspěchy, neúspěchy i poučení.
Jen pro příklad: Hrubý rozpočet na projekt byl $1,5 Mio, ale jak to vypadá po předběžně sumarizaci, tak hrubý příjem bude +$2,3 Mio, jak bliká ve firemním účetnictví (částka se dělí mezi více subjektů). Ta trocha "naivity" za takový "špatný" finanční plán snad stojí ;-)
Opět si ale stále dokola ověřuji již mnohokrát získané zkušenosti:
1. Kvalita nezná rozdíl mezi velkými a malými projekty
Je úplně jedno, zda se řeší aplikace pro pár domácích uživatelů, či enterprise portál s terabyte databází a statisíci současně připojenými uživateli. Kvalitní (nekvalitní) řešení se projeví u obou typů řešení.
2. Úspěch záleží na zkušenostech jednotlivců v týmu
Nezáleží na teoretických znalostech, ale na praktických zkušenostech a schopnostech. Co mi pomůže guru na Javu, když nechápe rozdíl ve zpracování tisíců záznamů v jedné databázi vs. stovky milionů v distribuovaném prostředí.
3. Nespoléhat na druhé při plánování termínů
Je možné slibovat jen to, co jsme schopni, v případě problémů, udělat sami. Sebelepší odborník (programátor, DBA, Unix Admin) není schopen odhadnout časovou náročnost řešení reálných problémů.
4. Dobré osobní vztahy jsou základem úspěchu
Nic není lepšího, jak dobré osobní vztahy s klientem, pochopení a vzájemná vstřícnost na obou stranách. Kvalita řešení je tím možná až přímo ovlivněna. Dělá snad někdo něco kvalitněji jen kvůli penězům, či spíše kvůli tomu, že dobrému zákazníkovi rád vychází vstříc?
5. Čím větší projekt, tím větší starosti i zisk
Je snad jasné, že "aplikace" s 50ti tabulkami v databázi zabere asi méně práce a starostí, jak "enterprise" řešení, kde datový model obsahuje +2000 objektů v několika distribuovaných databázích. Příjem (zisk) pak odpovídá rozdílné náročnosti celého řešení.
6. Umění komunikace se zákazníkem a asertivita
To jsou základy každého podnikání. Nepomůžou žádné kvalitní smlouvy ani právníci, důležitá je schopnost vyjednávat, dělat kompromisy, ustupovat v maličkostech, ale být schopen přesvědčit v zásadních oblastech.
7. Rozhodují zdánlivé náhody a štěstí
V životě (nejen podnikatelském) rozhodují zdánlivě podružné náhody a maličkosti. Např. když CEO zákazníka zjistí, že sponzorujete v Londýně stejnou charitu jako on, tak zařazení mezi VIP dodavatele vás určitě nemine :-)
Nevím, proč jsem si při psaní tohoto příspěvku vzpomněl na jeden skvělý film - Little Big Man (Malý Velký muž). Asi proto, že hlavní hrdina tam vidí svět nejen očima Čejenů, tj. "lidských bytostí s mravním ukotvením a smyslem života hluboko vštěpeným v cyklech přírody, ale i očima bělocha s racionalitou vlastníka bubínkového revolveru a opakovačky".
Bylo to asi proto, že extrémně dobře vydělávat se dá i při zachování mravní a etické úrovně v podnikání. Stačí jen narazit na podobně uvažující lidi, kteří nevidí svět jen jako hromadu bankovek, kterou je potřeba přesunout do vlastní kapsy ;-)
Viz také - Chcete také růst do výšky, šířky, délky...
2 comments :
Čím víc mám zkušeností, tím víc vidím důležitost osobních vztahů a oboustranné ochoty nalézt řešení. A týká se to nejen zákazníků, ale i subdodavatelů a valstních lidí. Když to přeženu, tak psycholog nebo člověk s dobrou intuicí (na lidi) by měl být součástí týmu ;).
Wu, to je excelentní nápad s tím psychologem na projektu, který by byl součástí týmu. Máme sice dobrého obchodníka, který umí skvěle jednat se zákazníkem, ale je fakt, že by se hodil někdo, kdo by uměl dobře jednat se zákazníkem i s lidmi v týmu. Navrhnu to šéfovi, neboť to má něco do sebe u milionových zakázek. Díky!