Je pěkné psát o tom, jak by každý měl mít nějaký cíl a dělat zrovna na tom, co ho baví. Většina čtenářů jistě chápe, že takový přístup k životu je nejlepší. Co ale dělat, když jsme celý den zavaleni úkoly, které musíme udělat, nikdo je za nás nevyřeší, které nás ale nebaví a jen nás odvádějí od našich hlavních cílů, snů a přání?
Jeden den by to ještě šlo, co když ale musíme nutné úkoly dělat 2 dny, 3 dny, týden, 2 týdny, měsíc?
To je ten hlavní problém, se kterým se denně asi všichni potýkáme, kdy nepomůže ani nějaké promyšlené plánování, či příprava, neboť jsou dny, kdy opravdu musíme dělat něco úplně jiného, kdy všechny naše rozdělané projekty stojí a my se musíme věnovat něčemu úplně jinému. No a teď, babo, raď ;-)
Co jsou úkoly, co nás nebaví?
Nemám teď na mysli běžné "problémy", které nás potkávají při každé zajímavé práci, která nás baví. Vždy se totiž objeví něco nepříjemného, něco nejde dle našich představ, musíme hledat řešení, něco změnit a po vyřešení zase pokračovat dále. V oboru IT se tohle stává velmi často a každý by mohl asi uvést plno příkladů, které ho štvou a otravují a odvádějí od tématu.
Mám teď na mysli spíše nutné úkoly z úplně jiné oblasti, např. podnikatel místo řešení svých provozních úkolů musí najednou všeho nechat a připravit podklady na kontrolu účetnictví na Finančním úřadě, kde někoho napadlo, že je potřeba trochu provětrat papíry někomu, kdo je stejně má v pořádku.
Nebo se někomu pokazí počítač, bez kterého nemůže nic dělat, takže je potřeba PC buď nějak opravit nebo koupit nový, nainstalovat veškerý potřebný software, obnovit data ze zálohy, atd. Je to jen odvádění od našich priorit a jen řešení problémů, které nás zatěžují zbytečnými starostmi navíc.
Co když najednou onemocní klíčový zaměstnanec, bez kterého se tým neobejde, příp. když onemocní dva současně a k tomu je další zrovna na dovolené? Každý správný šéf, pak musí všeho nechat a jít příkladem, tj. sám se chopí lopaty a začne třeba odklízet sníh, čepovat pivo, programovat nebo rozvážet zboží.
Domácí úkoly dětí jsou také někdy za trest!
Dalším dokonalým příkladem jsou třeba domácí úkoly, které děti musí udělat do školy, kdy ani já mnohdy nechápu, co vedlo učitele nebo všechny profesory současně k zadání takového kvanta úkolů za domácí úkol, o smysluplnosti třeba nějakých nemoderních příkladů v matematice ani nemluvě.
Když já sám to množství a obsah nechápu, jak pak mám přesvědčit děti, že je opravdu "potřeba" to udělat, neboť mi dají jednoduché otázky, na které nemá nikdo soudný žádnou odpověď:
"Tati, proč to musíme dělat? K čemu je to dobré? Na co to budeme potřebovat? Proč se to vůbec učíme, když nikdy nebudeme matematiku ani učit ani nikdy nebudeme rýsovat úhly bez úhloměru, což nikdy NIKDO normální nebude potřebovat? Proč musím znát všechny látky, sloučeniny a prvky zpaměti, když nikdy nebudeme studovat ani prakticky provozovat chemii? Proč se raději neučíme tohle nebo támhle to, což je mnohem důležitější?"
Většinou s dětmi souhlasím. Mají pravdu. Vím to já ze své praxe a se svými zkušenostmi, ví to plno dalších rodičů a přátel školy, a nesmyslnost některých předmětů mi potvrdilo i několik známých a rozumných učitelů, co učí na základce nebo na gymplu.
Co s tím ale můžeme dělat? Povinné úkoly, které si někdo vymyslel, trvá na jejich splnění a my s tím nic nezmůžeme? Ať už ve škole nebo v praxi, kdy musíme vyplňovat nesmyslné formuláře, či jen plnit úkoly pro úkoly?
Nutné úkoly je potřeba rychle vyřešit!
Nepřemýšlet a rychle vyřešit. To je jediné řešení a jediná rada. Nemá cenu nad tím moc přemýšlet, když nějaká "samozvaná" autorita chce vyplněné lejstro (tupý úřad) nebo napsaný domácí úkol (tupý učitel), tak jediné a smysluplné řešení je to rychle udělat a více se tím nezabývat. Zapomenout a věnovat se svým opravdu důležitým věcem.
Někdy sice jde se vzbouřit a snažit se něco změnit, ale mnohokrát se výsledek nějaké takové snahy o změnu projeví až v době, kdy už vzbouřence vůbec netrápí a nezajímá.
Příklad: Mohl bych zabojovat a snažit se o změnu osnov ve škole, aby mé děti měly trochu lehčí život, kdy jsem přesvědčen, že by se mi to podařilo. Byl bych schopen jít osobně i na Ministerstvo školství a přednést tam svou koncepci a přesvědčit ty tupé úředníky o změně, ale...
Než se něco prakticky změní, než se opravdu změní osnovy, zákony, výklady zákonů, než se všichni vyškolí, naučí, poučí a zavedou změny do praxe, tak mé děti jsou už dávno vystudované (v cizině) a dělají někde to, co je opravdu baví, což není ani chemie, fyzika ani matematika.
Má tedy cenu bojovat za lepší život dalších generací? Proč, říkám si obvykle a nastává to správné přemýšlení, jak vyřešit ten počáteční problém, tj. jak rychle a originálně zvládnout nepopulární a nutné úkoly, které jsou k ničemu a jen nás odvádějí od našich opravdových zájmů a cílů.
Hlavně ale, že umíme vyplňovat všechny možné formuláře a že naše děti umí rýsovat i ty úhly bez úhloměru, k tomu ví i mnoho dalších praktických věcí, např. co to je tětiva, tečna, či lichoběžník a střední příčka, či kam třeba doskáče amazonská žába.
Kolikrát jsme ale v životě rýsovali tečnu nebo lichoběžník? Marně přemýšlím, ale zeptám se známého architekta, zda to alespoň ten někdy využil, když navrhuje něco v AutoCADu. Kolik architektů jsme také měli ve třídě, že ;-)
Cayman Islander | Diary of a Freelance Programmer traveling the world
Partners & Sponsors
Advertisement
33 comments :
Všechny výše uvedené úkoly mají jediný hlavní cíl, jinak nedosažitelný: vytříbit logické myšlení, prostorovou představivost, semantickou logiku atd.
Ne nadarmo se říká že studovat máš úplně jedno co, ale naplno.
Studenti MFF se uplatňují velmi dobře téměř kdekoliv, přestože to co se učili nikdy k ničemu nepoužijí a v praxi si vystačí (jako všichni) se znalostmi ze základky.
Druhý (ne tak důležitý, neboť se týká jedinců) úkol je, že společnost jako celek potřebuje mizivé procento úzkých specialistů a ty výše uvedené úlohy jsou prostředkem na jejich identifikaci a výběr.
Berme tedy školní obsah jako formální cvičení bez vazby na praxi a neřešme ho. Vztah k praxi nemá a mít nemusí, jeho smysl je jiný.
Pokusme se místo jeho eliminace o doplnění praktickými dovednostmi. Asi bychom měli např. potkat daňové přiznání už ve škole, ale vytříbit si na něm logické myšlení fakt nejde.
Jediná podstatná schopnost, kterou potřebujeme ve škole získat je schopnost učit se. To je to co si odnášejí ti zmínění matfyzáci. Na šílených systémech a teoretických konstrukcích od běžné praxe totálně odtržených si vypěstovali schopnost zorientovat se v neznámém a složitém prostředí, systemizovat si jej a pochopit vztahy a vazby prvků a používat je.
To je to co nám mají dát školní úlohy.
Jistě, mohly by být modernější a více připomínající svět venku ale mnohokrát by to bylo dokonce na škodu. Cílem je umět rychle a přesně pojmout něco složitého.
Cokoliv, kdykoliv, rychle, přesně.
Systém, který na pěstování těchto dovedností momentálně máme, je systém školních úloh sto let za opicemi. Přesto svému účelu slouží dobře.
To Balial: V tom s tebou fakt nemůžu souhlasit. Ve škole jsou předměty, které jsou potřeba se učit, ale problém je, že se učí špatně.
Namísto literatury se učí historie literatury, namísto fyziky se učí matematika ( počítání hafo vzorců bez vysvětlení k čemu to je a o čem to je ). Armumentovat tím, že se tím rozvíjí logické myšlení není úplně tak správné. Samozřejmě se tím asi trochu rozvíjí, ale pokud někdo vymyslí ještě navíc úlohy z praxe nebo vtipné nebo k zajímavému tématu, tak ti to rozvine inteligenci a ještě tě to bude bavit.
Kámoš vždycky tvrdí, že si potřebuje jednou za čas naformátovat hardisk v hlavě, aby vymazal ten kopec nepotřebných dat ze školy, který mu tam zabírají místo. :-)
Myslím, že sám bych dokázal vymyslet lepší způsoby jak tyhle věci učit, takže by to určitě zvládli i učitelé. Neřekl bych že za to může jejich lenost nebo neschopnost jak tvrdí Cayman, protože oba moji rodiče učiteli jsou, ale nízké platy ve školství a nízká motivace. Proč by měl někdo vyvíjet nový a zábavný systém výuky, když mu za to nikdo nic nedá a ještě ho bude ředitel buzerovat, že nedodržuje osnovy? Jak se říká: Zadarmo ani kuře nehrabe :-).
Zrejme jsi měl smůlu na lidi, já jsem se ve škole učil ve fyzice fyziku, v matematice matematiku, dokonce v biologii to nebylo memorování učebnice, ale velmi propracovaný a detailní zasvěcený systémový průhled do všeho s infem proč a jak to funguje, komentovaný spoustou dalších obrázků, preparátů a dokonce pokusů atd. Jen ta literatura a dějepis byly slabý, aspoň dokud nepad bolševik. Pak i to bylo zajímavé.
Akorát v praxi je to k ničemu.
Lol, tak tenhle článek mi přijde jako přesný opak toho, co tady vždycky Caymane deklamuješ.
V jedné větě píšeš, jak bys byl schopen změnit principy našeho školství, kdybys chtěl, ale že to stejně nemá smysl..
Je zajímavé vidět extrémně motivovaného jedince, když dojde pára a bitchuje stejně, jako zde tolik odsuzovaní přátelé pivní kultury, skákající takyčeši. Stane se to každému, ale asi hlavní rozdíl je, jak si kdo v které fázi pohoví.
Právě, že tady stále píšu jen z jednoho úhlu, tak jsem to chtěl trochu otočit. Jinak, něco jiného je snažit se změnit svůj život a realizovat své sny, či se snažit zlepšovat život dalším generacím, tj. lidem, co na všechno kašlou a já jim cestičku nechci prošlapávat třeba tím, že budu za ně "bojovat" na Ministerstvu školství. Věřím, že to je nyní jasnější ;-)
Co se týká kvality výuky, tak to skvěle vyjádřil Mikinsson výše, neboť opravdu existují "lepší způsoby jak tyhle věci učit".
Jsem blb, ale rýpnu si. Proč tedy děti posíláš do školy? :) Nicméně znát nazpaměť značky některých chemických prvků se hodí. Když třeba chci vědět složení vody, kterou si koupím v supermarketu a piju. Stejně tak se hodí Pythagorova věta, objem válce. Obvod kružnice, plocha kruhu. Atd.
Andre: Ano hodí se to, ale jsou to věci, které každý den pravděpodobně nevyužiješ... Mnohem důležitější je podle mě vědět, že něco takového existuje a kde to pak v případě potřeby člověk najde...
Podle mého je chyba v tom, jaký má ten který kantor přístup.Vzpomínám na svého dějepisáře, který vždy přišel, celou hodinu diktoval zpatra text, který jsme sotva stihli zapsat.Tak to dělal 3 hodiny a čtvrtou zkoušel.A je to tak, že si člověk pak při sledování filmu o spartakově povstání vybaví, kdo to byl spartakus a tím to končí.Jen proto,že se to kdysi bifloval.Stejně nevíš nic o tom příběhu, o důvodech, které zavinily přítomnost spartaka v dějinách, prostě nic.
Když den spřijde kluk ze školy s tím, že každý den píšou z matematiky test a tím pádem má jen z matiky snad 40 známek, tak je to na jednu stranu obdivuhodné, ale pak má ten kantor alespoň jasnou představu o tom, kam jej zařadit. Za nás jsem dostal během pololetí 2 známky ze zkoušení a max jednu z pololetní písemnky, udělal se průměr a to bylo mé hodnocení. Takže se stalo,že jsem měl jedno pololetí z matiky 1, druhé 3, protože jsem neměl kliku při zkoušení...a co, ekonomku jsem vystudoval a když potřebuju počítat, trojčlenka a můj MS excel je základ :-)
ale o tom jsem psát nechtěl. Mě vadí jiná věc. Když ten můj kluk dostal za úkol sestrojit rovnostranný trojúhelník, tak jsem mu to ukázal pomocí kružítka (jinak to asi neumím :-) ).Výsledek byl dobře a on přesto přinesl 2, protože zvolil jiný postup, než ten požadovaný...a to je dle mého ta bolavá pata - prostě učitelka místo toho, aby mu dala 1 s vysvětlením, že chtěla jiný postup, dá mu 2 a do podvědomí mu zapíše informaci, že "udělal něco špatně", což ve finále není vůbec pravda!
A v tom já vidím taky dost velký problém.
A již jen v rychlosti - co mě neskutečně vadí, je fakt, že v dnešní době stále ještě neučí škola děti tomu, co zde Cayman neustále vypichuje - tedy hledat si svou cestu řešení a hlavně snažit se najít prioritu v tom, co je důležité a co ne. Proč se nesnaží kantoři dětem vštípit již odmalička to, že den má 24 hodin, které se musí nějak strávit, jak si mají případné učení se rozvrhnout, jak si mají dělat poznámky i o tom, že třeba spolužákovi půjčí sešit, atd. Myslím, že něco podobného by mělo být na podobné lajně, jako občanská nauka!Ty děcka by to daleko líp vyižili již na střední škole a o reálném pracovním životě nemluvě.
Nechci, aby škola suplovala můj vliv, ale přece jen to dítě je ve škole pomalu víc času, než se mnou (což je samozřejmě trestuhodné) a navíc si myslím, že takový "dětský David Allen" by se hodil na každé škole.. :-)
Radek: To je pravda. Ale prostě si vemte, že to funguje. V tomhle systému (špatném) systému vystudovaly miliony lidí a někteří z nich jsou úspěšní a někteří prostě ne.
A řeči typu, k čemu mi to bude, říká každé dítě ve škole. Ať už je ve zvláštní, nebo výběrové škole.
2Honza: To je typická situace s tím řešením, jak narýsovat trojúhelník, kdy záleží opravdu na osobnosti kantora. To je asi ten největší problém ve školství, neboť učitel vystuduje nějakou školu a moc se neřeší, zda pak v praxi bude opravdu schopen předávat nějak znalosti, motivovat žáky. Nikdo netestuje, zda umí nadchnout, má pochopení, je to vyzrálá osobnost, která může být pro žáky vzorem.
Souvisí to, samozřejmě, s penězi, neboť jak získat schopné a kvalitní kantory, když učitel z výplaty pomalu ani neuživí svou rodinu?
Tramvaják v Praze má prý nástupní plat 27 tisíc, kolik má VŠ vzdělaný učitel?
2Andre: Ono to sice nějak funguje a určitě máme lepší vzdělávání, jak chudáci děti někde v Africe, kde se učí v chatrči s udusanou hlínou. Ono něco jiného je tu školu u nás "nějak" absolvovat (přežít) a pak se uplatnit díky svým osobním schopnostem a nasazení, druhá věc je, že čas ve škole by se mohl mnohem více smysluplně využít.
Nějaké podněty na zlepšení školství jsem už kdysi dávno psal v Mlčení jehňátek, řidičák na děti, kdy jsem se ptal např.:
--> Jak někdo může učit informatiku nebo zeměpis, když neví, na co se dané znalosti používají v reálné praxi?
--> Kdo z učitelů matematiky obchodoval někdy na burze nebo má nějaké investiční portfolio?
--> Kolik zemí procestoval učitel zeměpisu a v kolika zemích delší dobu žil a pracoval?
--> Kdo z učitelů chemie, či dalších předmětů, dělal něco v praxi a na jaké pozici?
Třeba můj zeměpisář údajně něco procestoval, ale neměl jsem ho rád. :) Hlavně měl rád Rusko.
K čemu potřebuje matematik investiční portfolio? To spíš ekonom.
Jazykáře jsem měl také z praxe. Profesorka žila sice v USA, ale nic mě nenaučila. :) Ale spíš jsem tupý na jazyky.
Zdravim, zaprvý bych ti chtěl pochválit super blog ;-) Zadruhý: nevim jestli to tady už někde nebylo řečeno (ještě sem neměl čas přečíst všechny články), ale zajímalo by mě, jakou si studoval střední a vysokou školu (čirá zvědavost). A za třetí by mě zajímalo, copak se ti stalo, že si dostal nápad napsat tenhle článek. PS: já sem měl školu hrozně rád. naučila mě udělat co nejvíc práce s co nejmenším úsilím a s co největšim úspěchem u učitelů. jde o to naučit se přizpůsobit v těžkých podmínkách a "přežít".
Základní i střední škola má naučit člověka učit se. A nějaký ten všeobecný přehled taky není na škodu. Člověk velký duchem má alespoň rámcový přehled ve všech oblastech lidského vědění :)
Mikinsson: Zklamu Tě, studuju VŠ fyziku a ve skutečnosti je to jenom aplikovaná matematika.
byF: Já přece neříkám, co že to fyzika je, ale že se většinou učí jak to vypočítat, ale už ne proč to vypočítat, k čemu že to kurňa vůbec je a proč to počítám zrovna já. Já studuju na VŠE a to samý je tady u nás statistika...nikdo ze studentů neví proč to počítáme, co to počítáme ani jak to vypočítat. A pak se můj učitel na Game Theory diví, jak to, že neumíme pouřít základní pravidla ze statistiky...jednuduše: nikdo nám nevysvětlil k čem nám to bude a kde to použít. :-)
Ahoj, ja si naopak myslim, ze jakykoliv stat ma minimalni zajem lidi neco naucit. Pro stat a vladce je mnohem vyhodnejsi lidi zahltit slozitostmi a nepotrebnostmi. Znacna cast lidi je pote lepe ovladatelna a ani netusi co se v celku kolem nich deje, natoz aby zili sve zivoty.
Tak si myslim, ze je nastavena vetsina spolecnosti. Bohuzel. Ucitele s tim nemaji nic spolecneho, vetsina z nich jsou take z toho nevedomeho davu.
Pánové, řekl bych, že snad zde by každýmu mělo bejt jasný, že nějakej plat sám o sobě nic nevyřeší. Podívejte se na obor IT&SW development a máte jasno hned. Ve zkratce: veliký platy a přitom kvalita (napr. kódu, dokumentace, vedení) v mnoha případech naprosto katastrofální, což je dokonalá analogie s tou školou - aplikace nějak funguje, ale mohlo to bejt lepší X děcko tu školu udělalo, ale třeba špatnej učitel na matematiku poslal díte úplně jinam na "životní dráze", protože děcko si vsugerovalo, že matematika je těžká a že na to nemá. Nakonec tedy skončíte u toho, že je to prostě o lidech a to jak o těch učitelích/programátorech/..., tak o těch co je mají víst, kontrolovat, korigovat, hodnotit, jebat, chválit atd. Čili já osobně bych se neodvažoval tvrdit, že s vyššími platy nastane ve školství zásadní obrat k lepšímu. Jistá logika v tom je, ale některé zdánlivě smysluplné teorie nakonec nefungují a tohle by byl podle mě ten případ. Díky vyšším platům by se např. navýšil počet kvalitních učitelů o X%, zároveň by takovýto plat přilákal Y% zmrdíků, stejně tak jako to teď je v IT a v konečným důsledku by JEN TATO změna nic nepřinesla. Co se týká té náplně výuky, tak já s Caymanem nesouhlasím. Jistě že se na základce zbytečně báziruje na nepodstatných věcech, ale opět musíte se nad tím zamyslet trochu hlouběji. Všechno má totiž nakonec svoje opodstatnění:-)Funkce školy je připravit dítě na život. Dále život není peříčko. Znamená to snad, že škola má být jenom o těch zábavných hodinách, výborných učitelích atd.? Jako měla by, ale realita našeho života je taková, že dokonalost se moc nenosí a ono je to svým způsobem dobře. Na základce se dítě naučí spočítat 10 příkladů z matiky, nabiflovat se nějaký šutry a postupně chápe jako to chodí. Pak ve 20ti přijde do práce a musí dělat nějakej voser, přestože to nemá v popisu práce a už to není takovej šok. Prostě ví, že to skousne a že pak bude třeba líp. Je to asi trochu svérázná teorie, ale podle mě tenhle systém funguje celkem dobře. Myslím, že je špatné dítěti předčasně vysvětlovat realitu našeho života (tohle stejně potřebovat nebdueš, to je na prd, to nemusíš vědět). Je to podobny jako se sexem. Lepsi je deti nechat v jejich naivite a klidne jim trochu "zalhat" o capovi, nebo o tom, ze ty lichobezniky bude treba potrebovat az bude jako pan inzenyr rysovat domecky. Tim to decko rodic namotivuje vic, nez kdyz mu vezme iluze a da mu prostor stat se nejakym zhrzenym kritikem/rebelem skoly. Navic nas zivot je zasadnim zpusobem ovlivnovan nejistotou. Jak muze nekdo s jistotou tvrdit, ze tohle dite nikdy nebude studovat chemii apod.? Prece kazdej clovek si musi neco vybrat, ale nekdo na to prijde az po 20ti, tak jak mu muze rodic/ucitel jako diteti diktovat co bude delat, co bude potrebovat apod.? Myslim, ze ty priklady co uvedl Cayman jsou takovy trosku nestastny. Konkretne ta matematika je s umenim cist a psat asi to nejdulezitejsi vubec. Matematika je o reseni problemu. Divat se na rysovani lichobeznika/uhlu jen jako na vopruz co nebudu potrebovat, protoze na vsecko mam kalkulacky a AutoCady je VICE NEZ kratkozraky. Clovek musi resit casto problemy typu: mam neco danyho, pak vim to a to a ted to musim nejak pouzit a vyresit problem, zvladnout ukol. A takovy analyticky mysleni prave uci matematika a pocitani uloh, rovnic, konstrukce utvaru atd. Zivot prece neni tak jednoduchej, takze je zcela v poradku naucit dite scitat cisla pod sebe, prestoze by mohlo sahnout po kalkulacce, pocitaci atd. Takze v mnohem souhlasim s predchozimi komentari, ale jeste bych si rejpnul, ze ja osobne jsem uz neco zaslech o pouzitelnosti studentu teoretiku z MFF :-) Jinak ale samozrejme obecne vyborna fakulta, zrovna dneska sem si prochazel stranky predmetu matematicka analyza, pac potrebuju neco ozivit/nastudovat z VS matematiky, no nevim jak se s tim poperu :-D
Dále ty komentáře Caymana:
--> Jak někdo může učit informatiku nebo zeměpis, když neví, na co se dané znalosti používají v reálné praxi?
--> Kdo z učitelů matematiky obchodoval někdy na burze nebo má nějaké investiční portfolio?
--> Kolik zemí procestoval učitel zeměpisu a v kolika zemích delší dobu žil a pracoval?
--> Kdo z učitelů chemie, či dalších předmětů, dělal něco v praxi a na jaké pozici?
to přece není až tak podstatné. Všechny výše jmenované předměty mohou být vyučovány zajímavým, užitečným a zábavným způsobem aniž by člověk musel v praxi něco extra dokazovat, příp. aby nějakou komerční praxi vykonával (aspoň pro ZŠ, částečně i SŠ).
2Paolo: Plat kantorů je základ, neboť z opravdových profesionálů nepůjde nikdo učit na plný úvazek, neboť by neuživil rodinu. Kamarád třeba několik let učit na gymplu, bavilo ho to, dělal hodně věcí navíc, studenti ho měli rádi, učil netradičně a žáky něco naučil. Jak se oženil, žena na mateřské, tak musel odejít a dělá u nějaké soukromé firmy za 2x tolik peněz, aby uživil sebe a rodinu. Škola tím přišla o skvělého učitele. To je fakt a řešením by bylo třeba jiné odměňování ve školství.
Na dobrý plat ale musí navazovat kontrola ze strany žáků, rodičů, vedení školy, protože bez zpětné vazby by to mohlo dopadnou jak v tom software průmyslu. V tom s tebou souhlasím.
Zajímalo by mě Paolo, zda máš děti nebo mluvíš jen ze své vlastní zkušenosti. Ono něco jiného je tu školu sám "přežít", brát to s nadhledem, a něco jiného je to pak vysvětlovat svým dětem.
Jestli ty považuješ za "normální", že někdo po škole "přijde do práce a musí dělat nějakej voser, přestože to nemá v popisu práce a už to není takovej šok. Prostě ví, že to skousne a že pak bude třeba líp..." a proto si myslíš, že je normální mít ten "voser" i ve škole jako tu správnou přípravu, tak to je mi opravdu líto.
Život sice není žádný čajíček, ale tolerovat "voser" v životě je stejně špatné jako tolerovat "voser" ve škole.
Podobně, nesouhlasím s tím, aby nějaký předmět vyučovat pouhý teoretik v oboru, který ani netuší, na co se dané znalosti budou využívat v životě. Kvalitně tě nějaký obor naučí jen někdo s praktickými zkušenostmi, který ti každou teorii vysvětlí mnohem lépe a na praktických příkladech. Ten, kdo jen papouškuje teoretickou látku a neví, k čemu se používá, ten ani neví, co je zásadní a má větší prioritu v tom celkovém obsahu látky, co se máš naučit ;-)
Jeden příklad pro lepší pochopení:
Učitel informatiky (starý páprda před důchodem) se první hodinu dětí ptal, co dělají na počítači a jaké programy používají. Když si vyslechl, co všechno žáci dělají, kolik udělali Web stránek, jaké používají programy a Web služby, tak jim oznámil, že neví, co by je už učil. Mě třeba napadají stovky témat, které by děti měly znát a co bych je naučil, takže své děti vzdělávám v tomto směru sám doma. Jako příklad ztracené hodiny ve škole to snad ale stačí, že ;-)
Ještě poznámka k tomu: "Divat se na rysovani lichobeznika/uhlu jen jako na vopruz co nebudu potrebovat..."
Tady vůbec nejde o to, že by nebylo dobré umět narýsovat lichoběžník nebo úhel bez úhloměru. Je jistě velmi "praktické" to umět, jde ALE o to, že když už to umíš, tak PROČ máš za DÚ dělat 10-20 takových příkladů, které tě už nic nového nenaučí, ale to rýsování ti zabere třeba hodinu manuálního času bez přemýšlení, který by se mohl věnovat studiu dalšího předmětu, výuce slovíček, čtení knih nebo jiným zájmům.
Prosím, neargumentujte nikdo tím, že to někoho naučí trpělivosti něco rýsovat!
2cyaman: Caymane, já s tebou až zas tak úplně nesouhlasím v jedné věci. Vím, že to myslíš dobře, ale podle mého by vyšší platy nepřitáhly více "odborníků" učit. Nějaké procento snad, ale to, co tu popisuješ je dle mého spíše otázkou změny osnov a obecného vnímání školní výuky, než vyšších platů. Ano, kvalitnílidé (tvůj přítel z gymplu) by měli být patřičně ohodnoceni a motivováni k další práci "navíc".S tím lze jen souhlasit. Ale co má takový ředitel pak dělat? Je to jako ve firmě - máš grafika, kterej je výbornej kreativec a přijde za tebou jednoho dne, že mu nějakej LIDL nabízí dvojnásobný plat.bude sice "jen lámat ty velký hnusný letáky", ale job dobrej - od do, apod...
Co můžeš jako ředitel udělat? Dát mu dvojnásobek a udržet ho?Když na něj v budgetu ty prachy prostě nejsou?
Ano, je to o tom, že on je kreativec a miluje grafiku a tady bude dělat ten "voser", ale je to na něm. Podle mě by se musel změnit radikálně přísun peněz do školství. Nevím, jak je to na státních VŠ dnes, ale když jsem před 10lety studoval já, spousta skript byla k dispozici pouze v knihovně, kde sis mohl tak max. něco zkopírovat. A přitom to byly texty 20 let starý (netvrdím, že špatný)...pak jsem dělal soukromou = placenou VŠ, ale skript byl dostatek, když si je chtěl koupit...
A navíc...co potom takoví doktoři a sestry? Vždyť ty by měly mít taky platy úplně jiný, než maj...ale kde vzít a nekrást? Zvlášť když lidem vadí, že musí cálovat 30,- Kč....
Podle mýho by se prostě mělo zavést školný, klidně symbolický, ale tak, aby to pomohlo alespoň trochu. Aby stát nemusel brát na dluh, zadlužovat další generace proto, že chce přidat učitelům paušálně 500,-....Ale měla by pak existovat možnost volby školy a ne, tak, jako je to dnes mimo prahu - kam spadáš trvalým pobytem, tan budeš mít dítě ve škole...
Naprosty souhlas s Badial. Otrepane fraze typu "K cemu nam to bude" jsou zcestne, jde o proces uceni.
Zrovna dnes v E15 vyšla krátká zpráva, co potvrzuje, co tady píšeš:
"Čeští učitelé jsou nejnespokojenější na světě, vadí jim zejména vysoké nároky na jejich práci spojené s nízkým platem a společenskou prestiží. Za problém považují i slabé zapojení rodičů a nízkou snahu žáků ve vyučování."
K tomu můžu opět jen dodat odkaz na starší článek - Mlčení jehňátek, řidičák na děti, kde jsem poukazoval na skoro ty samé věci, jak dnes uvádějí v tom E15:
1. Zvednout prestiž učitelské profese
2. Zvýšit platy vybraným specializacím
3. Oceňovat a zaměstnávat jen skutečné učitele
4. Vyžadovat povinně spolupráci rodičů
5. Zavést nezávislé hodnocení kvality výuky¨
...
Jinak, je to věčná a nekončící diskuze, neboť je to založeno na individuálním pohledu každého jednotlivce a následném paušalizování. Dokud budou ve společnosti nasazeny hodnoty a priority, že důležitá je dálnice, nové Gripeny, nákup aut bez DPH, zdražování ČEZu, Lisabonská smlouva a podobné prkotiny, dokud důraz společnosti nebude kladen na školství a vzdělávání, tak se s tím vůbec nic nenadělá.
Vzpomeňte si na mě, až budete mít děti, které nebudou tupě plnit všechno, co jim tupý učitel rozkáže bez nějakého smyslu, pak možná mnozí pochopíte, jak jsem to myslel.
2Honza: Však jo, doktoři a sestry by měli být také pořádně ohodnoceni. To se snad rozumí a měli by mít větší plat, jak nějaká sekretářka nebo uklízečka někde v mezinárodní firmě, či větší plat jak nějaký taxikář.
Stát nemusí krást, aby měl na zaplacení provozu země, tj. učitelů, doktorů, hasičů, či policie. Stačí jen definovat priority, do čeho investovat a do čeho ne. Myslím, že oba dva víme, kde by se dalo ušetřit, kolik poslanců by šlo vyhodit, kolik ministerstev a úřadů zrušit, aby bylo dostatek peněz na opravdu potřebné věci.
Jinak, jsem také pro zavedení školného, tak jak je to obvyklé v celém civilizovaném světě, neboť by to motivovalo studenty studovat opravdu to, co chtějí a hlavně, vyžadovat kvalitní a smysluplnou výuku.
Vysvětluj to ale některým skupinám obyvatel, kteří ani nechápou, že ten poplatek 30,- byl jen začátek všech reforem. Škoda mluvit.
2Caynman: jj kamaráde.Nechci paušalizovat, ale ta sněmovna, kdyby se probrala, tak by to pár desítek milionků přihrálo. Stejně nechápu, proč máme na zemi s 10mil obyvatel s vládou téměř třísetčlenej parlament? Kolik mají v parlametnu ve státech? vsadím se, že o moc víc ne, že?
Nechápu to. Ani si nepamatuju, kdy se tohle po revoluci určilo?
No nic, to je neverending story, ztráta času. Tak trochu je mi těch našich dětí líto, neb jak jsem psal někde v jiné diskusi - topolánek, paroubek, bursík i filip jsou ještě dost mladý na to, aby nám tu ten život krášlili ještě dost dlouho :-(
Možná jsem nebyl zcela pochopenej, ikdyž asi stejně máme s Caymanem lehce odlišný názor:)Mě jen přijde, že vždycky, když uvede nějaký ten příklad toho, co je dle něj ve škole naprosto zbytečné, tak já s tím nemůžu souhlasit :-). A to je právě většinou ta matematika. Jinak nejsem vůbec v matematice erudovanej a nějak na ni vyhraněnej, ale vím, že je hodně potřeba. Sám jsem ve škole nikdy nedostával za úkol desítky stejných příkladů a stejně tak neznám nikoho z okolí, takže buď Cayman přehání, nebo argumentuje nějakým extrémním případem, který nemůže věrohodně popisovat normální a celkový stav. Cayman ve svým článku kritizuje ne jen množství, ale i obsah, čili ty příklady jako je konstrukce geom. těles, úhlů atd. Dále argumentuje stylem: "toto (ať je to látka v zeměpisu, či spočítání příkladu v mat.) přece nebudu potřebovat, protože nikdy nebudu učit matematiku a nebudu rýsovat úhel ručně, takže je to úplně zbytečný abych se tím zabýval" a tento styl právě dělá tu neshodu se mnou. A takhle rezolutně je to v článku napsané, nesnažím se číst mezi řádky :) Podle mě takhle prostě nejde argumentovat, je to až příliš krátkozraké :-) Přece dítě na základce vůbec neví co bude potřebovat a vůbec si ještě nedokáže domyslet důsledky výuky matematiky na rozvoj analytického a abstraktního myšlení důležité např. v profesi programátorů a dalších. Takže bych jako otec nikdy neřek dítěti: máš recht Honzíku, učíš se to zbytečně. Pamatuju se na nelítostnou kritiku lichoběžníka, která podle mě také nebyla zcela opodstatněná. Matematiku učí spousta kantorů špatně a proto je to takový neoblíbený předmět, ale co se týká osnov, tak nemám výhrady a jestli jsem někdy spočítal nějaký příklad na víc, tak mi to vůbec neublížilo. Vždyť to je psáno i na tom matfyzu, že základ je počítat počítat počítat, někomu stačí míň, někdo musí víc... Dále tím voserem jsem myslel to, že snad každý člověk v životě musí někdy dělat občas něco ne zcela záživného. Konkrétně v tý práci to není o tom, že by si člověk měl nechat s prominutím kálet na hlavu, ale o tom, že přijde špatná doba a správný zaměstnanec dělá to co je třeba a nevohrnuje nad tím nos. Kdyby každý při jakékoliv nesrovnalosti začal dělat problémy a odcházel ze zaměstnání, tak tu máme fluktuaci v desítkách procent a zároveň takový zaměstnanec se může rozloučit s nějakým postupem, pokud bude pro okolí zaškatulkovanej jako ten co dělá jen to svoje a nic víc ani nic navíc. Celkově ale nechci vytvářet dojem, že školství u nás nemá chybu. To vůbec ne, ale daleko větší rezervy vidím ve vyšším školství, kde leckde ujel vlak, než na relativně stabilních a desetiletíma prověřených základkách. Abych ještě odpověděl na dotazy, tak děti ještě nemám...
2Paolo: "...nejsem vůbec v matematice erudovanej a nějak na ni vyhraněnej, ale vím, že je hodně potřeba..."
Možná je matika "hodně potřeba", ale řekni mi, k čemu je např. hudebnímu skladateli, spisovateli, výtvarníkovi, příp. někomu kdo chce dělat nějaký úplně jiný obor? Matematika jako taková je sice důležitá ve všech oborech lidské činnosti a v každé profesi, ale rýsování úhlů bez úhloměru za moc důležité nepovažuji. To tedy sorry, ale za tím si stojím.
Aby bylo znovu jasno, je dobré to umět, ale netřeba se tím příliš zabývat, neboť je plno dalších nutných znalostí, které je nutné znát. Když si porovnáš všechny důležité předměty a objem látky, tak musíš vybírat. Je to tak ve škole, v podnikání, v životě obecně ;-)
Nebo si opravdu myslíš, že když dítě přijede někam do Číny, tak je lepší místo pozdravu v čínštině raději umět narýsovat ten úhel bez úhloměru?
(Mimochodem +10 skoro stejných příkladů je naprosto normální DÚ, včetně toho, že se děti mají za DÚ něco samy naučit, neboť se to ve škole nestihlo, protože se půl hodiny probíraly nějaké interní věci třídní učitelky.)
Je, samozřejmě, dobré znát všechny šutry na světě, umět z hlavy vyjmenovat kompletní periodickou soustavu, všechny fyzikální zákony, chemické vzorce, ale všeho moc škodí právě z toho důvodu, že množství znalostí v každém oboru je neomezené a je nutné vypíchnout jen TO nejdůležitější. To ovšem učitel bez praxe nikdy nepochopí, neboť TO ani nedokáže rozlišit.
Dle mého je důležitější znát více jazyků, jak rýsovat úhly bez úhloměru, je důležitější umět prezentovat své názory a myšlenky před skupinou lidí a nestydět se obhájit své nápady, jak umět zpaměti vyjmenovat všechny prvky v periodické soustavě. Je důležitější znát kultury v různých zemích, jak umět přesně rozebrat složení jádra země, je důležitější umět narýsovat plánek bytu nebo domu, jak umět rýsovat lichoběžník nebo úhly bez úhloměru,...
Škola je od toho, aby žáky nadchla pro nějaký obor a ne jim tu výuku znechutila hned na počátku. To není jen můj názor, ale plno chytrých lidí takhle hodnotí výuku v ČR. Začíná to nadšením dětí v 1. třídě a nadšení slaábne a slábne a slábne, jak se dítě přesouvá do vyšších ročníků a na vyšší stupně. Na VŠ obvykle už studentům veškeré nadšení dojde, nemají moc snahu a jen z posledních sil se dokopou ke státnicím. V praxi je už veškerá snaha a nadšení se vzdělávat naprosto přejde.
No a o to mi jde, neboť vím, že vzdělávání je celoživotní proces, žádná škola tě nenaučí všechno, kdy místo motivace a dodání nadšení, tě nějaký zakomplexovaný učitel ještě srazí místo toho, aby tě nadchnul a ukázal ti všechny krásy nějakého oboru.
Viz příklad s výukou IT výše v komentářích ;-)
Čest všem výjimkám a díky všem dobrým kantorům za jejich nadšení a přístup ke svěřeným dětem!
Na novinkách dnes vyšel článek, který dle mého názoru souvisí s tím, o čem se tu výše psalo a diskutovalo (http://jdem.cz/apmn4).. A teď babo raď. ;)
Ano, četl jsem o tom samém na iHeute a znovu jsem si potvrdil, že české školství jde od 10 k 5. Jednak ty platy učitelů, které brání nadšencům vůbec jít do školství, neboť více si vydělají opravdu kdekoliv jinde, neboť i řidič tramvaje má vyšší nástupní plat.
Potom je to tím stupidním přetěžováním žáků, učením hloupostí místo důležitých věcí a plněním hloupých úkolů. Učitel informatiky neví, co by už děti naučil, neboť sám nikdy žádnou Web stránku neudělal, o portálu neslyšel a Web aplikace snad ani nepoužívá ;-)
Někdo zde v diskuzi poznamenal, že je jedno, co se žáci učí, že prý jde jen o ten "proces", tj. naučit děcka se "něco" učit. Ale TO je právě to pomýlení. Dnešní děti jsou mnohem chytřejší, jak jsme byly my, více o věcech přemýšlejí, mají mnohem více informací k dispozici (valí se na ně) a mnohdy mají i větší rozhled jak jejich učitel.
No a pak se také do nich vtlouká mnohem více učiva, jak za našich dětských časů, což chápe každý, kdo má děti a porovná, co se on učil a co se musí učit současné děti.
Vůbec se nedivím, že úroveň a hlavně nadšení dětí klesá, neboť se učí statické encyklopedické informace z minulého století, a moje děti třeba samy chápou, že potřebují něco jiného a něco víc, co se pak rády a s nadšením učí doma. Učitel to ale mnohdy vůbec nechápe, není schopen sebereflexe a nadhledu, neboť obvykle nic jiného jak učit mu nezbývá.
Je mi velmi líto, že ani někteří čtenáři zde se nejsou schopni zamyslet, co je špatně a jsou dokonce schopni obhajovat současný systém, o kterém ale ve své podstatě už nic netuší, neboť školu dokončili třeba před 10ti lety, kdy svět byl ještě úplně někde jinde.
Vkrátkosti jsem si přečetla článek,který mě zaujal.Sama ted dokončuji 9 třídu a pořád si lámu hlavu nad chemii a k čemu mi do budoucna bude zrovna db¨nes se potřebuju naučit nějaké alkany a trojné vazby a buh vi co ještě ale jak se mam naučit 10 stránek které pojednávají o ničem to za 1 a za 2 jsem přes týden chyběla takže mám se naučit látku bez výkladu.Pro mě je to zcela nemyslitelné!Otec mi řekne že to neumí a pošle mě za bratrem který je o 4 roky starší a ten jen řekne že nemá čas ale kdyby si ten čas udělal taj¨k s přesností vím že mě jen odbyde slovy že to už zapomněl.Jak se tedy máme učit my doma?!Je to vůbec možné?Jediné co nám ase řeknou je že máme poslouchat výklad učitele.Ovšem to je těžké když to od učitele nepochopíte.V hodině si máte zapisovat výklad a k tomu sledovat postup různých vazeb.Jestli jde o můj názor jako že školačky tak si myslím že není problém v obsahu učiva ale v učitelých kterým chybí kreativita.Myslím si že děti by více bavilo kdyby se učilo jinou formou než že vám výklad hoděj pod nos jako psovi a řeknou dělejte si s tim co chcete.Učitel by nám měl pomoct s pochopením látky a ne jen nám to řikat o hodině stejně tak si to mohu přečíst v knize.Ale bez pořádného vykládu kterým by nás učitel zaujmul -a to si myslím že je možné-to nemá cenu.