Moravské turné, švédská "okupace", slovácká slivovice a proč Slováci jsou dobří chalani

Blíží se čas odjezdu do světa, tak jsem v rámci svých priorit udělal menší turné po Moravě, kdy jsem chtěl navštívit Slezsko, Beskydy, Slovácko, Hanou, pohovořit se všemi, co znám, navštívit rodinu a známé v okolí.

Pěkný výlet, musím říci, neboť mám rád obohacující diskuze o čemkoliv, navíc, díky Pendolínu, je to docela rychlá cesta, kdy ve vlaku mám chvíli klidu na přemýšlení při pohledu na ubíhající krajinu. Vždy jsem vlastně rád jezdil vlakem a nejraději malými motoráčky v Beskydech, které spojuji krásné vesničky, někdy zastavují jen na znamení, kde se skoro všichni cestující znají a s průvodčím si tykají.

Kolik různé slivovice jsem jen ochutnal, kolik jí dostal nabaleno pro dlouhé zimní večery a jako lék na všechny neduhy! Domácí vajíčka, ovčí sýr, domácí uzené a jiné moravské pochutiny se mi kvůli dalšímu cestování podařilo odmítat, ale stálo mě to hodně sil :-)

Jen lituji, že jsem s sebou neměl foťák. Obvykle ho všude vozím v batohu, ale tentokrát jsem to nějak podcenil, možná asi proto, že jsem neměl nabité baterky, tak jsem to nakonec vzdal. Škoda, krajina byla úžasná, počasí dokonalé,...

Zde jen pár fotek z nájezdu Švédů ve městě, kde jsem se také otočil:
(Omluvte sníženou kvalitu, mobilem se opravdu nedá moc fotit.)







Proč Slováci jsou dobří chalani?

Jel jsem zpět do Prahy a jako obvykle, když vidím, že přijíždějící vlak asi nebude schopen pojmout všechny čekající a setřepat je kulturně do svého prostoru, tak automaticky nastupuji přímo do jídelního vozu, kde je obvykle prázdno, kde se nemusím mačkat, mám pro sebe celý stůl na své poznámky, včetně pravidelného občerstvení :-)

Tentokrát tam sedělo pár Slováků s batohy a jelikož cesta dlouhá, tak jsem se zapojil do diskuze. Nebyla to tentokrát diskuze o podnikání jak kdysi v úplně jiném vlaku, ale probrali jsme skoro všechno od politiky, zavedení Eura, práce v Praze i v cizině (jeden chalan dobrý se vracel do Dublinu).

Nikdy nikoho nehodnotím podle národnosti, státní příslušnosti, či podle nějakých jiných charakteristik. Každý jsme nějaký, každý máme individuálně nějaké přednosti a nějakou povahu. Mám plno známých z celého světa a jen mám takový osobní pocit, že jsou národy, které jsou něčím charakteristické (v globále, jsou samozřejmě výjimky).

Co jsem si mnohokrát ověřil a plno mých kamarádů ze Slovenska je toho důkazem, tak Slováci jsou mi sympatičtí svou otevřenou povahou. Dokážou mluvit na rovinu, nekrčí se nikde při zemi, ale nahlas řeknou svůj názor a upřímně vyjádří, co se jim líbí nebo nelíbí.

Mají národní hrdost, podobně jako třeba Irové, což je jedna ze základních věcí, která není příliš typická pro český národ. (Myslím, že Mnichov a po válce následně komunisté se o českou národní hrdost "postarali" na několik generací dopředu.)

Tou diskuzí ve vlaku jsem si opět ověřil, jaká je to pohoda diskutovat s někým otevřeným a přímým, snaživým a pracovitým, nadšeným a nezkaženým českou zatuchlostí. Stačí jen vzpomínka na mezinárodní projekty, na kterých jsem pracoval s lidmi z celého světa, které se tak liší od typicky českých projektů ;-)

Kdo mírně kroutí hlavou, tak zkuste zapřemýšlet, proč Slováci se tak nebojí zavést Euro, kolik schopných Slováků nesedí doma za pecí, ale vydali se do světa, kolik jich pracuje např. v Irsku pro Google, IBM, Intel, či v jiných firmách po celém světě. No a pak to stačí porovnat s počtem Čechů a hned je to jasné.

Ta odvaha a nadšení něco dokázat je to, o čem mluvím a co vyzdvihuji!