Koukám, že stále více firem (nejen v US, ale i v celé Evropě) má problémy s placením a zvyšuje se počet neplatičů na celém světě. Zajímalo by mě, kdo ty firmy řídí, ale asi netřeba moc pátrat, neboť neschopných managerů, či chytráků, je všude plno.
Stále do hlavy "nahrávám data" pro nový projekt, ale v přestávkách vyřizuji emaily a moc mě netěší zprávy, co dostávám od známých. Všichni se potýkají s tím, že jim někdo neplatí za práci, že uprostřed projektu se vše zastaví, neboť firma se dostala do finančních problémů, příp. se IT projekty ruší ještě před zahájením.
Co s tím? Menší firmy se vymlouvají na jiné firmy, že jim neplatí, velké firmy si zase stěžují na nedostupnost přislíbených bankovních úvěrů, vyhazují lidi, zavírají provozy, na dluhy kašlou. Co to vůbec je za podnikání, které musí být kryto nějakým úvěrem? Copak opravdu lze provozovat nějakou firmu a na všechno si půjčovat, provoz krýt neustálými úvěry a všechno splácet až z nějakých (imaginárních) příjmů v budoucnu?
Nemám peníze, tak si snad nic neobjednávám ani nekupuji na dluh!
Sice tomu principu rozumím, chápu to, ale v dnešní době mi to u mnoha firem připadá jako takové umělé prodlužování pomalého konce, neboť budoucí příjmy nemůže nikdo předpovídat. Tedy, každý může trochu fantazírovat a malovat si růžovou budoucnost, ale nemůže se pak divit, když to nevyjde. Nejde také brát si provozní úvěry na základě takových odhadů a pak nemít ani na zaplacení odebraného zboží, služeb, či na mzdy zaměstnanců ;-)
Asi všichni slyšeli někde ty obvyklé výmluvy, kdy se projevuje špatné cash flow (odběratelé nám neplatí, pozastavili nám úvěry, všichni dodavatelé chtějí platby předem, čekáme na státní dotace...), což jsou jen kecy omlouvající špatné podnikání nebo nesolidní jednání.
Jediná jistota jsou zálohy a platby předem!
Díky tomu, že pracuji pro zákazníky přes americkou firmu, která se stará o veškeré smluvní náležitosti se zákazníky, účetnictví i fakturaci, tak mám zatím jen jednu nezaplacenou větší pohledávku (nechci kvůli tomu partnera v júesej moc dusit), neboť přeci jen vztahy mezi US firmami se udržují na trochu lepší úrovni (alespoň v našem oboru).
Nevím, co bych ale dělal, kdybych měl více nezaplacených pohledávek v nějaké cizí zemi u firmy, která krachuje a není schopna plnit své závazky. Stalo se mi to kdysi dávno v začátcích, kdy mi jedna firma dlužila asi 60K USD a jejich šéf se neustále dušoval, že už zaplatí (až dostanou další úvěr). Sice po pár měsících zaplatili, ale od té doby si na to dávám pozor.
Zálohy jsou jediná malá jistota v dnešní krizové době (nevratné v případě zrušení projektu). Ideální jsou také průběžné menší platby dle dokončených etap projektu, neboť je to výhodnější pro zákazníka i dodavatele. Také se dají rychleji odhalit případné problémy již v zárodku (např. druhá neprovedená týdenní / měsíční platba a zastavuje se práce).
Jak odhadnout rizika nezaplacení projektu?
Toť těžká otázka a jsem zvědav, jak dopadne náš současný projekt, který je sice již smluvně ošetřen, ale záloha zatím nepřišla, kdy příprava mne již stála nějaké finanční (letenky, software) i časové investice (studium, analýza). Chce to asi jen dobře vybírat zákazníky a nespoléhat se na nějaké oficiální (upravené) údaje o hospodaření, které se vydávají pro akcionáře a moc neodpovídají skutečnosti.
Je ale vidět, že krize stále válcuje většinu firem na světě a jen ti nejsilnější hráči zůstanou na budoucím světovém (čínsko-indickém) trhu. Stačí jen trochu větší pokles kurzu dolaru a máme všichni dobře vymalováno ;-)
Viz také - Výplata US firmy ovlivněna kurzem dolaru...
Cayman Islander | Diary of a Freelance Programmer traveling the world
Partners & Sponsors
Advertisement
14 comments :
No já tedy doufám, že dolar půjde trochu nahoru, je nyní velmi nízko a to je špatné. Sice to nevypadá, ale doufám, že se vrátí zpět kolem 20,-, kdy se dá s US rozumně obchodovat (prodávat jim), jinak je to nanic.
Jak vidím, že se Obama marně snaží o nápravu, tak jestli dolar nezasponzorují nějací mafiáni, tak se můžeme těšit na pěkný pokles kurzu. Čína hodí americké dluhopisy do kanálu a kde pak bude dolar?
Mne sa osvedčila cena projektu rozdelená a splatná po dosiahnutí míľnikov. Pri tvorbe kontraktu sa bavíme o celkovej cene a keď je tá jasná a dohodnutá, príde na rad rozplánovanie platieb. Vychádza to z toho, že v mojom odbore je ľahko overiteľné či môj partner dostáva mesačné platby od poisťovní.
V zdravotníctve som si druhotnú platobnú neschopnosť užil až až a nie je lepšej školy, ako keď človek ešte zamlada nedostane pár výplat. To sa poučí na dosmrti ;-) To mi môžu hovoriť o úveroch a prísľuboch koľko chcú. Užitočnejšie je kopať kanále alebo emigrovať, ako robiť za dobré slovo.
2Piki: Presne povedane a plne suhlasim "Užitočnejšie je kopať kanále alebo emigrovať, ako robiť za dobré slovo."
Je vidět, že máš také plno zkušeností, což se v životě nikdy neztratí.
2Piki: Milniky jsou dobra vec. S tim nelze nez souhlasit. I zde vsak cekaji uskali. "Acceptacni kriteria" mohou byt prilis slozita, akceptacni testy na strane zakaznika byvaji vetsinou povrchni a odflaknute. Zakaznik vede zdlouhave spory o tom zda byl milnik akceptovan ci ne. Je treba vzdy nehat zakaznika pisemne potvrdit, ze milnik akceptoval ( = treba najit osobu ktera se pod to podepise a vezme odpovednost na sebe), ... Prace navic muze diky milnikum opravdu narust.
Já mám bohužel s dlužníky také hodně problémů, aktuálně mi náš největší klient visí půl miliónu. Teď jsem z nich 200 tisíc nějak dostal, ale těch zbylých 300 tisíc přijde až na konci roku. Pro mě jako pro překladatelskou agenturu je tohle docela problém, protože 300 tisíc je celý náš roční zisk. Jenomže moje zkušenost je taková, že pokud bych chtěl platby předem tak přijdu o polovinu klientů. Pokud přestanu pracovat pro firmu, která mi dluží peníze tak o ně také přijdu, protože je "nechám ve štychu" a oni mi prostě nezaplatí. Silou na ně člověk jít nemůže, protože soudy se tu vlečou a není záruka, že bych něco vysoudil, takže se musí prostě čekat. Důležití je jednat v mezích slušnosti a hlavně pořád otravovat (třeba obden). Pak se to většinou nějak zaplatí. Naštěstí vím, že se jedná o seriózní firmu, která má momentálně bohužel také problémy s odbytem, ale nakonec to nějak zaplatí. Zásadní moje chyba byla v tom, že jsme se v překladatelství příliš orientovali na technické obory, které jsou krizí hodně postiženy a tak momentálně platí pozdě.
Brát si úvěr je vždycky ošemetné, protože člověk neví zda si vydělá na splácení nebo ne a stát se může cokoli. Na druhou stranu úvěr může pomoci překonat těžké období.
Jak teraz prerábam byt tak chodím nakupovať materiál do takého veľkého skladu. Majú tam stavebný materiál lacnejšie než kdekoľvek inde. Je to rodinná firma. Každý druhý deň tam príde kamión s ďalším tovarom. Keď som sa ich pýtal za aký čas vypredajú ten sklad, vraveli že za týždeň. A ich názor na krízu? Odkedy je kríza im ide obchod lepšie než kedykoľvek predtým. Často ani nestihnú vyložiť kamión a tovar si nakladá nový záujemca. Vraj sa nikdy nemali lepšie. U nás fakt o kríze len počujeme.
2Vembl: Souhlasím, plno firem se těm platbám předem brání a asi bys je ztratil. Někdy i požadovat zálohy může někoho odradit. Stačí ale více takových klientů - neplatičů a pak se zjistí, že to opravdu nejde.
Jeden příklad z tvého oboru:
Mám známého soudního překladatele a tomu se několikrát stalo, že si nějaká firma (na pohled solidní) objednala velký překlad a pak si ho buď nevyzvednou a nebo nezaplatí. Takže od té doby bere min. 50% zálohy předem. Horší to má prý se soudy a státními orgány, které platí pozdě nebo vůbec. Má několik nezaplacených faktur i z minulého roku, kdy zvažuje, že dá "soud k soudu" nebo na ně nechá vyhlásit konkurz :-)
2deep: Jasně, když je stavební boom, tak se daří, záleží také, jak levně prodávají ve srovnání s konkurencí, která má třeba problémy, a jak dlouho jim to vydrží. Třeba v zimě takový obrat mít nebudou a firmu zavřou. Nevíš. Napadá mě, že obecně mají větší problémy asi firmy, které mají co do činění se zahraničím (exportéři).
Tohle je duvod proc mam rad podnikani, kde se plati male castky, je hodne zakazniku a plati se predem. Je to nejmensi risk. Kdyz ztratite zakaznika tak se nic nestane. Platby chodi predem, protoze to jsou male castky tak to nikoho tolik neboli.
K tem, co neplati, patri i nas spolecny znamy. Mrkni, kam to dopracoval - Exministr Ivan Pilip má dluhy kvůli luxusním bytům:
http://ekonomika.idnes.cz/exministr-ivan-pilip-ma-dluhy-kvuli-luxusnim-bytum-fhu-/ekonomika.asp?c=A090903_080833_domaci_adb
To je perla z clanku: "Na začátku roku přestal platit. Prý máme prostě smůlu, protože se byty neprodávají a nemá na faktury peníze..." :D
Ivan to teda rozjel a je opravdu neuvěřitelné, jak se dá dnes "podnikat". Copak si můžu dovolit koupit / rekonstruovat barák a říci dodavatelům, že zaplatím, až se mi ho podaří prodat nebo pronajmout? Fakt, palba!
Veru chytrakov je vsade plno :))) hlavne na roznych blogoch ;)
Cudzi kapital sa pouziva ako financna pana (danovy efekt) a znizuje danove zatazenie podniku (lebo uroky su naklad). Cudzi kapital je preto lacnejsi nez vlastny a kazdy podnik ma optimalnu mieru zadlzenia (urcite percento). Je na to taky pekny vzorcek :) Pri velkych firmach taketo opaternie dava pekne cislo, preto to robia.
"Cudzi kapital je preto lacnejsi nez vlastny..."
Jj, pekne cisla a pak takove velke firmy krachuji a padaji jako svestky po desti - SkyEurope, Tomi Tour,...