Poučení z krizového vývoje projektu aneb čím větší firma, tím větší...

Situace na projektu se již zklidnila, noví borci se rychle zapojili a už jsou vidět pěkné výsledky. Bavil jsem se o tom s naším CEO a zkusíme jim navrhnout stálou spolupráci v budoucnu, neboť kvalitní a osvědčení specialisté, co něco umí, jsou nadšení a nekoukají na hodinky, budou vždy potřeba. Kolega se vrátil z nemocnice a mírně z domu pomáhá s "drobnostmi", o kterých ví nejvíce a které se daly odložit.

Přiletěl také šéf z US, aby se zákazníkem projednal změny kontraktu, neboť se jedná o pěkný balík práce (peněz) navíc, ve srovnání s původním plánem, no a já mu to vyjednávání rád přenechám. To jsou totiž věci, které opravdu neumím a kdy se více osvědčuje drzá americká škola vs. konzervativní anglický zákazník.

Pěkné, v týdnu na něj tedy přehodím vedení a konečně budu moci prchnout na prázdniny do Horních Kotěhůlek pod Bezdězem :-)


Poučení z "krizového vývoje" projektu?

Psal jsem nedávno, že je mnohdy těžké rychle nalézt řešení, když se pokazí více věcí současně. S technikou je to mnohem jednodušší, stačí zdvojit všechna zařízení, od jednotlivých disků až po celé počítače s nainstalovaným software, mít vyřešeno zálohování dat na 2-3 místa současně, více druhů připojení k Internetu a záložní UPS při výpadku proudu. Nutný je i ověřený plán na rychlou obnovu dat, aby nedocházelo ke zpoždění.

Zažil jsem takové situace již mnohokrát, ale vždy mě to znovu zaskočí, neboť nikdy se neopakuje stejný model, ze kterého by se šlo poučit a zkusit takovým situacím předcházet.


Co dělat, když vypadnou klíčové osoby projektu?

Některé firmy se snaží zdvojovat kromě techniky i všechny osoby, mnohdy to ale nejde, neboť menší týmy si nemůžou dovolit jen tak vyhazovat peníze. Každý specialista je obvykle nadstandardně placen a je docela těžké rychle přesunout odpovědnost za celé řešení na někoho jiného, když třeba hlavního architekta odvezou do nemocnice.

Situaci může komplikovat i nutná spolupráce týmu dodavatele s interními týmy zákazníka, které jsou zodpovědné např. za bezpečnost, či reálný provoz, kdy mnohé interní předpisy nejsou předem známé a vše se začně vynořovat až při vlastní implementaci. Stačí pak jeden nevstřícný manager, či lenivý zaměstnanec a je vymalováno ;-)

Jak tohle správně řešit? Ve vlastním týmu se dá nějaká zastupitelnost nastavit, včetně sdílení znalostí a všech relevantních informací. Co ale dělat, když zákazníkovi odejde klíčový manager nebo nějaký odborník, se kterým se dosud spolupracovalo a nikdo není schopen (ochoten) ho nahradit a převzít odpovědnost?

Dokončení vázne, zakázka čeká na uhrazení, musí se upravit termíny dodání, náklady stoupají...


Čím větší firma, tím větší bordel...

Nepořádek je naprosto nevyhovující slovo, proto je dobré nazývat věci těmi správnými pojmy. Firmu sice nejmenuji, ale kdo dělal někdy pro nějakou opravdu velkou firmu, ať jako kontraktor nebo zaměstnanec, tak může náhodně doplnit jakoukoliv organizaci. Zná snad někdo nějaký opačný příklad? Ještě jsem neslyšel rčení, "čím větší firma, tím větší pořádek".

Možná tak "pořádek" v papírech a v účetnictví, i když i to je otázka ;-)



Děláme implementaci jednoho nového CRM/BI řešení s napojením na další interní systémy zákazníka, což měla být legrace, když jsem se rozhodl s tím kolegovi pomoci. Podcenil jsem ale opět velikost firmy, která se potýká s množstvím interních a personálních problémů, nařízení a procedur.

Musím říci, že tento projekt mě opět přesvědčil, že jediná spolehlivá cesta je dělat na opravdu samostatných projektech, které nejsou závislé na žádné třetí straně, kdy zákazník koupí hotové řešení a nebude se plést do implementace ani se podílet na vývoji.

Je to již podruhé krátce za sebou, co mám naprosto stejnou zkušenost, což už o něčem vypovídá. Není to náhodou tou anglickou povahou, či evropským myšlením ve firmách? Proč projekty v US mají naprosto odlišný průběh a skoro nic není nemožné?

No, snad jsem z toho již jednou nohou venku a po prázdninách i v jiném světě ;-)