Jak si nenecháme poradit a chybí nám víra v úspěch

Možná jsem začal trochu ze široka, když jsem popisoval, jak se já osobně snažím rozlišovat dobré a špatné nápady (dle svého pohledu). Je to ale téma, které plno lidí podceňuje a po čase se diví, že jim nějaký projekt nevychází, že nezvládají náročnost vývoje, požadovaných úprav a rozšíření, že třeba ani nezvládají support stávajících uživatelů.

Chtěl jsem pokračovat zmínkou o software tools, které mi pomáhají s analýzou, ale ještě napíšu o něčem jiném, jak "neslyšíme" a nenecháme si poradit.

V poslední době jsem měl totiž příležitost narazit na několik projektů, co rozběhlo pár známých v cizině, kdy skoro všichni se najednou diví, že časově nezvládají nějaký náročný projekt, že nemají ani prostředky zaplatit si profesionály, co by jim pomohli, příp. nejsou schopni někoho dobrého najít a delegovat "starosti" zaměstnancům.

Když mě pak někdo požádá o pomoc nebo konzultaci, zeptá se na názor a nápady, co zlepšit, tak po posouzení stavu musím většinou reagovat, že je to tak špatné, že by bylo jednodušší začít znovu, od začátku a pořádně, vyházet ty levné zaměstnance, co jen přidávají starosti a moc nepomáhají. Mnohdy totiž nemá cenu investovat čas ani prostředky na tak špatně promyšlený (zpackaný) a amatérsky zrealizovaný projekt.



Tohle obvykle nikdo nechce slyšet, neboť vysněnému projektu již věnoval spoustu času, peněz, energie, no a najednou mu někdo znovu opakuje stejný (nezaujatý) pohled, který mu sdělil již před zahájením projektu. To jsem, prosím, považován za věčného optimistu, idealistu a snílka, který jde do všeho s nadšením a nějaké skuhrání ostatních ho nedokáže odradit. Přesto jsou projekty, kdy si mírné rýpnutí do autora neodpustím ;-)


Nejlepší je poučení z vlastních chyb!

Radit někomu, kdo "neslyší", je jako chcát proti větru, proto se každý musí sám osobně poučit až při vlastním pokusu o nějakou takovou realizaci projektu "bez přípravy", na kterou nenavazovala vůbec žádná pořádná lokální ani globální analýza projektu, žádná konzultace s někým zkušenějším, žádný brainstorming s kolegy nebo s týmem, který bude zodpovědný za realizaci.

Každý děláme chyby, jsme jenom lidi, kdy já osobně jsem se několikrát spálil, špatně něco promyslel, přecenil své síly, či vsadil na špatné spolupracovníky. Všichni se neustále učíme a dělat chyby je normální. Jen se musíme umět z našich chyb poučit, abychom je příště alespoň trochu omezili.


Tým je základem každého úspěchu!

Už jsem tady několikrát zmínil, že jedinou zárukou úspěchu je sázka na dobré a kvalitní kolegy, zaměstnance, partnery. Každý sám sice toho plno dokážeme, ale bez pomoci někoho spolehlivého si nemůžeme vzít ani dovolenou, "díky" provozním problémům nemáme čas na plány ani na přípravu lepší strategie a zlepšení do budoucna.

Den má pro každého 24 hodin, kdy +10 hod. je na spánek, jídlo, věci kolem, no a kolik času každému z nás denně zbývá na práci, rodinu, vlastní život? Kolik projektů zvládneme sami opravdu dobře uřídit, ať jsme sebevýkonnější?

Zvládneme řídit firmu a starat se o své zaměstnance, řešit provozní problémy s rozdělanými projekty, support stávajících uživatelů, současně s tím pak i přemýšlet, jak dál a co je naším cílem?


Sebedůvěra a víra v úspěch!

Dá se zvládnout jakýkoliv problém, překážka v podnikání nebo v životě? Jistě, musíme si věřit, vědět, co chceme dokázat, čeho chceme docílit. Není potřeba být nějaký génius, aby každý dobře odhadl své síly, schopnosti, byl si vědom svých omezení, příp. aby něco nevzdával bez boje hned při první kritice a neprchal před prvními kapkami deště.

Pamatuji si, že jsem zažil mnohokrát nějaké kritické dny, kdy jsem již skoro házel flintu do žita, počítače chtěl vyházet do popelnice a chtěl se věnovat raději vyřezávání loutek ze dřeva (někdy napíšu více). Vždy jsem se z toho ale nějak vyhrabal, pomohla rodina, kamarádi, nějaká vyšší síla, kdy jsem zmobilizoval síly a ono se to pak nějak (samo) rozběhlo.

Co bych poradil na závěr tohoto (opět) příliš teoretického příspěvku?

Chcete-li něčeho dosáhnout a sami si moc nevěříte, tak se zkuste nejprve podívat kolem sebe, kdo by vám mohl pomoci, kdo je pro vás inspirací a tahounem, kdo vás motivuje, kdo vám pomůže třeba i jen morálně, kdo by s vámi mohl spolupracovat, s kým máte společné zájmy, komu důvěřujete a svěříte mu i své finance, kdo je profesionál ve svém oboru a může vám pomoci odborně,... To všechno jsou lidi, kterým je možno v určité míře věřit, důvěřovat a kteří můžou motivovat.

Přeji všem hodně sil, rychlé poučení z případných chyb a plno inspirujících podnětů v okolí :-)



PS: Já dnes budu mít také "malou" inspiraci, neboť jdu do divadla ve West Endu, kde vystupuje Jude Law jako Hamlet :-)