Kdysi se mi někdo v komentáři "posmíval", že nekoukám na fotbal ani nesleduji žádné masové akce, neboť chci mít před ostatními mírný náskok.
Nejde ani tak o to udělat více práce nebo si užít více volna, jde o tu jednoduchou příležitost, která se naskytne vždy, když masa lidí se zabývá něčím jiným.
Už jsem tady psal, že úspěch v podnikání i v životě (ať si pod tím každý představuje cokoliv) je založen na využívání příležitostí a umění hospodařit s časem. Vůbec nejde o nějaké extra nápady ani o peníze ani o kontakty, jde jen o to, jak každý z nás dokáže vidět a rozpoznat příležitosti a jak je umí realizovat. Vždy platí, že kdo je o krok rychlejší jak ostatní, tak se stává úspěšnější (když to později nějak nepokazí).
Existuje ale ještě jeden princip, který mi často pomáhá a který málokdo využívá.
Být zodpovědný za své činy a myslet o dva kroky napřed!
Tohle chce trochu tréninku, ale jde se to naučit při rozhodování o jednoduchých věcech. Když se každý před nějakým rozhodnutím opravdu zamyslí, jaké bude mít jeho rozhodnutí následky (kladné, či záporné), tak se stává plně zodpovědný a spokojený se svým rozhodnutím, ať to dopadne jakkoliv.
Z takového principu se pak podvědomě stává stav mysli, kdy pak i obtížnější rozhodování je automaticky doplněno o 2 kroky napřed, stačí jen posoudit před každým rozhodnutím i kroky, které budou navazovat.
(Asi každý kolem sebe viděl příklady špatného rozhodování, kdy si někdo objedná velmi výhodný výrobek v teleshoppingu, koupí si hrnce za 30 tisíc, podepíše nevýhodnou půjčku, díky reklamě skočí na špek podvodníkům všeho druhu. Takoví lidé, kteří nepřemýšlí nad následky svého svobodného rozhodnutí, pak píšou do Občanského juda a volají o pomoc všechny svaté.)
Když se tedy mám k něčemu rozhodnout, tak zvažuji, co pak bude následovat. Nezdá se to, ale je to velmi jednoduchý princip, který se dá použít ve všech situacích, ať chci něco koupit, přijmout nějakou zakázku, někam jet, změnit pracovní místo, přestěhovat se...
Proč se i chytří lidé často špatně rozhodují?
Každý dělá chyby dnes a denně, rozdíl je jen v tom, jak se z nich umíme poučit, abychom je neopakovali zas tak často. Hodně lidí ale nemá čas na to promyšlení následků, tj. těch dvou kroků navíc, rozhodne se v návalu euforie, pod vlivem reklamy, masáže společnosti kolem, a pak se hodně z nich diví, že jim třeba nevyšlo podnikání, že investovali do nějakých hloupostí, že nejsou schopni splácet hypotéku, či naletěli někomu na špek. Navíc, poučení si žádné nevezmou a situace se opakuje při každém následujícím rozhodování o něčem jiném.
Jasně, kdo má zkušenosti a znalosti, čím více již řešil problémů, v kolika situacích se musel rychle rozhodovat, kolikrát na nějakém rozhodnutí závisel osud i jiných lidí, tak taková osobnost má každé rozhodování mnohem jednodušší. Dokáže lépe a rychleji posoudit, či alespoň odhadnout, následky různých cest.
Ono ale nestačí se rozhodovat jen tak, jak to všichni klasicky dělají, že si např. začnou sepisovat výhody a nevýhody každého velkého rozhodnutí a pak porovnají, co převažuje. Takový pomocný seznam plusů a záporů může být totiž stejně velký, neboť všechno má své výhody a nevýhody.
V určitých případech může pomoci jen naše intuice, rozhodování srdcem a řídit se pravidlem "dělej, co cítíš". TO je právě ten základ dobrého rozhodování a základní rozdíl mezi dobrým a špatným rozhodnutím, kdy ani mnoho chytrých a vzdělaných lidí si s tím neví rady.
Volat na pomoci intuici, chce totiž fantazii, představivost, čistou hlavu bez balastu a chvíli času, kterého má většina lidí tak málo, protože se zabývá hloupostmi, čte bulvár, kouká na telenovely, spekuluje s doménami...
To je TO, jak být o krok napřed před ostatními, to je TO, co nám může pomoci najít dobré rozhodutí, které je alespoň platné na daném místě a v danou dobu.
Proč si nekoupím iPhone?
Když jen zopakuji těch pár klíčových pojmů, které mi pomáhají, tj. zkušenosti, znalosti, intuice, fantazie, představivost, dostatek času, tak netuším, jak by mi s nějakou takovou oblastí mohl pomoci nový iPhone, který si zase slepě pořizuje ta masa lidí kolem.
Já raději pojedu za skoro stejnou cenu na prodloužený víkend do Říma nebo do Paříže, což mi pomůže více získat zkušenosti, načerpat znalosti a podpoří mou fantazii díky novým a neotřelým zážitkům. Možná se ale pletu a mnoha lidem nějaký přístroj zajistí lepší komunikaci, naučí je lépe vyřizovat emaily, zlepší angličtinu a dodá jim nějaké nápady na podnikání ;-)
(Příspěvek volně inspirován rozhodnutím kamaráda, zmiňovaného v předchozím příspěvku o trvalém pobytu, kterému intuice "zavelela" vykašlat se na hledání ubytování v Praze a přijmout raději výhodnou pracovní nabídku přímo v USA, kde se s českou hloupostí a malostí majitelů nemovitostí nebude muset potýkat.)
5 comments :
Souhlasím s tím rozhodování dle intuice, ale ta je podmíněna zkušenostmi a všechno takové rozhodování je ovlivněno osobností člověka a jak kdo uvažuje.
Taky mě napadá, že je nutno být na správném místě a ve správnou dobu, to se mi osvědčilo ze všeho najvíc :-)
Pěkné zamyšlení, jen mě zaujalo, jak se hodně lidí shoduje v tom názoru na současnou Apple (iPhone) mánii, která zaplavila svět a láme rekordy v prodejnosti.
Jiří M.
Se vším souhlasím.
Ad iphone manie - těch "hodně lidí co se shoduje v názoru" jsou z 99% ti, co iphone nevyzkoušeli.
A já to vidím tak, že mně iphone svou přímočarou jednoduchostí a funkčností šetří čas. A s mánií to nemá nic společného ;)
Oci
Iphone by ocenila tvoja dcéra, to je takmer isté. Rozhodnutie odísť za prácou do SŠA (spojené štáty americké) je iste odvážne, to či je aj správne a naštartuje blahobyt zistí kamarát až neskôr. V každom prípade to bude určite silný zážitok aký sa doma nedá zažiť.
Já jsem měl iPhone v ruce a myslím si, že je to dokonalý přístroj, o tom není potřeba diskutovat. Líbí se mi velikost i užitné vlastnosti. Kdybych vybíral nový mobil, tak o něm budu také uvažoval.
Nekoupím si ho ale, neboť mám v současnosti dva docela dobré mobily, které mi na vše potřebné stačí. V USA, kde frčí ta "mánie" těm nakupujícím jde opravdu jen o ten pocit "mít iPhone" a o nic jiného.
2deep: Dcera ho opravdu nechce, nabízel jsem jí ho, ale má jiné zájmy a chtěla by spíše nějaký malý ultra-notebook do školy :-)