Možná je to staré, ale jako vtip stále dobré a hlavně to pěkně navazuje na předchozí příspěvky z cyklu Co nám dala škola - hlavně tedy v oblíbené matematice. Viz obrázek dole, ten je asi nejlepší ilustrací, jak se žáci staví k tomuto předmětu a co koluje po školách :-)
Příklady z matematiky:
1. Mike má pušku se zásobníkem na 30 nábojů. Na dálnici střílí na auta, z 10-ti trefí 6-krát a vždy vystřelí 13 nábojů. Kolikrát se může věnovat svému koníčku bez toho, aby musel nabíjet?
2. John má 20 g kokainu. Jimmymu prodá 8 g za $320 a Billymu 2 g za $80. Jakou hodnotu má kokain, který mu zůstane?
3. Richi má na starost 3 prostitutky. Když každý muž zaplatí $65, kolik klientu potřebuje sehnat jedna baba, aby mohl Richi zaplatit svoji $800 denní dávku?
4. Jacob chce ředit 25 dg heroinu tak, aby mel o 20% vetší zisk.
Kolik cukru k tomu potřebuje?
5. Will dostane za každé ukradené BMW $200, za Chevroleta $50 a za Toyotu $100. Když už ukradl 2 BMW, 3 Toyoty, kolik Chevroletu musí ukrást, aby mel $800 na výpalné?
6. Rob dostal 6 roku za vraždu při vykradeni banky. Jeho část představuje $10.000. Jeho holka Minnie utratí $100 každý měsíc... Kolik bude mít peněz, když se konečně dostane ven a kolik roku dostane, když zabije tu holku?
Cayman Islander | Diary of a Freelance Programmer traveling the world
Partners & Sponsors
Advertisement
9 comments :
Ano, to je konecne matematika aplikovana v praxi. Deti se nauci pomoci vzorcu resit bezne zivotni situace.
Kdysi po letech na srazu z gymplu jsem hovořil s naší bývalou profesorkou na matiku (mimochodem, jedna z těch dobrých kantorek, která nás něco naučila a něžrala to tak, jak někteří jiní fanatičtí učitelé) a dal jsem jí pár tipů, jak nadchnout žáky, kteří na matiku kašlou, což jí trápilo.
Jednoduše jsem ji vysvětlil, že lichoběžníky, kuželosečky ani střední přímky nikoho nezajímají, ať si připravuje k výuce nějaké pořádné zajímavé příklady z praxe a jak pak uvidí ten zájem. Ať jim třeba ve škole řekne, že na srazu potkala bývalého studenta, který se stal milionářem, protože dobře uměl obchodovat na burze, tj. znal co jsou to procenta, úroky, roční výnos, uměl si spočítat daně, náklady, celkový zisk. A ať s nimi řeší praktické příklady, jak obchodovat na burze, jak zhodnotit nákup a pronájem nemovitostí, jak využívat půjčky a hypotéky, jak si spočítat náklady na zaměstnance u nás i v cizině, jak si založit firmu v jiné zemi, protože je to daňově výhodnější...
Zkusila to a nevěřila vlastním očím, jak i ti, co prolézali se čtyřkami se najednou začali připravovat do školy, počítali příklady, navštěvovali banky a tahali rozumy z bankéřů o půjčách, úrocích apod. A je teď jedno, že jejich vzorem = motivací bylo to, stát se třeba ve 30ti milionářem. (O tom, že je tímto způsobem něco naučila a dala něco do života ani nemluvím.)
To je ale realne az od urciteho veku, treba na druhem stupni. Urcite to muze byt zajimave, na druhe strane si dokazu uvedomit tu porci zakladnich veci ktere do deti potrebuji natlacit aby:
a/ Zvladali zakladni operace a dokazali se posunout ke slozitejsim
b/ Byli pripraveni na prechod na gymnazia a stredni skoly, kde se s nima nikdo parat nebude.
Bude to trvat jeste hodne dlouho, nez se neco zmeni. Na druhe strane, i kdyz naz skolsky system zdaleka neni idealni, jsme relativne vzdelany narod s obecnym rozhledem.
Otazka je, jestli se to bude dat rict i o prave dorustajich generacich.
Když tě (nebo spíš vás) Caymane pročítám, musím říct, že na mě působíš velice rozumně a přístupem k životu jsi/jste pro mně velkou inspirací. Ale k tématu: když se tady píše o tom, co nám dává škola, tak mi to nedá sem nenapsat název knížky, která se mi dostala náhodou do ruky. Její název je: Učíme děti myslet a učit se (Robert Fisher) a jsem z ní absolutně nadšený a pravděpodobně si ji koupím (knížky si totiž nejdřív půjčuji). Tuto knížku by měl podle mě mít každý (a učitelé především a nejlépe na každém kroku)v domácí knihovně.
Zdraví...
Endo: Všichni si na webu tykáme, v AJ i hned po pozdravu :-)
Díky za tip na tu knížku, mrknu se na ni a zřejmě taky koupím.
Teď mě napadlo, jestli jsi neuvažoval dát děti do nějakého typu alternativní školy. Kdysi jsem viděl na nějaký tento typ dokument a děti tam měli vcelku volnost a přece udržovali řád. Nevím ale, jestli neměli potom problém se dostat na nějakou další školu. Já, jakožto ještě vceku mladík (22), kterého děti v nějbližších cca 5 letech nečekají, uvažuji, že si udělám čas se do pár takových škol podívat.
Nějak mně to nedá a přemýšlím, jak je to s těmi našimi učiteli. Jak to udělat, když učitel nepracuje podle našich představ a dává dětem nesmyslné úkoly? Jak na něj může rodič zapůsobit? Já bych si vytipoval učitele, jejichž styl výuky mi nesedí. Zjistil bych si, co jim chutná nebo mají rádi a koupil bych jim to. Na nejbližší schůzce bych jim dal tento jejich oblíbený dar se slovy, že jim děkuji za jejich učitelování a že jim proto daruji i tuto knížku (třeba tu, kterou jsem zde zmínil nebo jinou inspirativní a nutící k zamyšlení), o které si myslím, že je také osloví. A nezapomenul bych připomenout, že se líbí mně i dceři. Učitel by se dle mně s velkou pravděpodobností do knížky aspoň podíval ( a to už je úspěch), protože by věděl, že učí moje dítě a že si můžu zjistit jestli něco z té knihy použil/a. Ještě bych to vytunil tím, že bych se při dalším setkaní o knize zmínil. Myslíš, že by to zafungovalo.
S tou alternativní školou je trochu problém, že nikde v okolí žádná není. Potom také není tak lehké vytrhnout děcka z kolektivu, kde mají kamarády, to je jednodušší jim spíše pomáhat s učivem, radit, jaké si mají udělat taháky, co můžou v pohodě opsat a ať klidně ve škole řeknou, že to mají povolené od rodičů.
Jinak to opravdu nejde. Ani stěžovat si nejde, neboť pak by si nějaký tupý učitel mohl na děcka zasednout.
Asi to vyřešíme spíše budoucím studiem v cizině :-)
Jinak, díky za ten tip s knížkou. Až ji přečtu a bude fakt dobrá, jak říkáš, tak ji koupím hned asi všem učitelům hromadně. Třeba jim to dockvakne.
Tak pak dej kdyžtak vědět, jak to dopadlo.
Jinak souhlasím s tím nevytrhávat děti z kolektivu. Právě proto o tom přemýšlím už teď.