Kupujete Blesk nebo Hospodářské noviny, či máte 100 tisíc plat?

Ptal jsem se tuhle ráno trafikantky, co si převážně lidé kupují za noviny, neboť mě vždy zaráží, jak si na pohled slušní a inteligentní lidé (obleky, kostýmky, notebooky) kupují všechny ty bulvární plátky jako Blesk, Aha, Šíp...

Chápal bych to ještě u sociálních případů, u lidí se sníženou inteligencí, či nepřizpůsobilých občanů, ale u normálních lidí mi to připadá buď jako skrytá hloupost nebo hyenismus. I kdyby někdo kupoval bulvár jen proto, že se chce zasmát, tak to není omluva, neboť tím osobně jen podporuje špínu, lži a jednání bez skrupulí daných redakcí.

(Každopádně, ve své podstatě je mi to jedno, ať si lidi kupují, co chtějí, je to jejich věc a jejich vymývání mozků, ptal jsem se jen tak ze zájmu.)

Prý 90% lidí kupuje právě ty bulvární bláboly (její slova), pak že prodá pár ženských časopisů nebo něco pro omladinu (Bravo, Dívka), někdo si výjimečně koupí Lidovky, MF Dnes, Týden nebo Reflex. No a třeba takové Hospodářské noviny prodá 1-2 kusy za týden. Bylo mi jí líto, tak jsem zakoupil právě HN, ať má radost. Sem tam je čtu, třeba při obědě, když mám čas a na nic počítačového zrovna nemám náladu.

Vychází tam pěkný seriál - Deset rad k nezaplacení, o zkušenostech top managerů z firem jako Unicorn, Dell, Nova, ING... Docela zajímavé a podnětné číst o dobrých managerských praktikách a zkušenostech šéfů z pár vybraných nejúspěšnějších firem.

Např. šéf českého Dellu, v článku Na malou horu s vámi nepolezou, píše moc chytře o nadprůměrných cílech a nadprůměrných zdrojích (viz stotisícové platy v Dellu) a s jakou filozofií řídí firmu:

"Můžu být jen tak dobrý, jak dobří jsou moji lidé. Při určité velikosti firmy jde v devadesáti procentech o práci s lidmi."

Kdysi jsem se zmiňoval o dobrých a špatných šéfech, tak si myslím, že zmínka právě o těch dobrých šéfech stojí za to. Navíc, myšlenky v článku o českém šéfovi firmy Dell mi mluví z duše, např. ta typická charakteristika nenápadných managerů z nadnárodních společností (citace z HN):

Kdo nic nedělá, nic nezkazí

"Ve strukturách mamutí nadnárodní společnosti lze fungovat dvěma způsoby. Jednou možností je nevyčnívat z řady, plánovat podle průměrných globálních výsledků a neupozorňovat na sebe. Radši nedělat nic, než udělat chybu...

Ve velkých korporacích lze takto poměrně úspěšně a dlouho přežívat. Nechci říkat, že to je přímo jako jak za socialismu, ale někdy to tak chodí."

Moc hezké a jak pravdivé! Každopádně, jsem rád, že firma Dell to dělá úplně jinak, jak mnohé nadnárodní firmy, se kterými jsem se setkal. Asi každý zná nebo někdy poznal tzv. "nenápadné managery", že?