Kdysi jsem psal, že mi kamarád doporučil web o Podnikání v USA, že prý tam je spousta nápadů a tipů, jak se prosadit na webu. Vypadá to lákavě, ale většina článků se tam zabývá pouze vyděláváním peněz, z čehož jsem už docela vyrostl. Takže nic moc pro mě, jen tam někdy mrknu, neboť mne baví sledovat, jak někdo kupuje a pronajímá budovy v Memphisu, či jak dováží a prodává v USA kola z Činy.
Někdy je tam docela zábavné čtení. Autor webu např. vybídnul české čtenáře, aby mu posílali své nápady a projekty k posouzení. Pár projektů se tam už prezentovalo a je docela inspirující číst, co lidi v Čechách napadá, jaké dělají počáteční chyby, jak se snaží něco zpeněžit, a je poučné číst také reakce v diskuzích.
Takže, co mě naposledy zaujalo? Představení jednoho nového českého projektu - Neposeda.cz, kdy ten projekt vypadá docela dobře a autor ukázal, že umí programovat i že má cit pro design.
Jelikož fandím všem nadšencům a novým projektům, tak bych si dovolil napsal několik tipů, které snad některým můžou pomoci.
Tipy jak nastartovat nový projekt:
1. Než začnete s nějakým projektem, tj. než napíšete jedinou řádku kódu, než si zaregistrujete doménu, než investujete nějaké peníze, tak je dobrým pravidlem prozkoumat internet, zda váš nápad už někdo nezrealizoval někde na světě, zda neexistuje již nějaké free nebo open-source řešení.
V tom případě bych se zamyslel, co takhle udělat jen českou lokalizaci již stávajícího a fungujícího řešení, než vymýšlet již vymyšlené a fungující?? Jak psal kdysi jeden chytrý americký chalan:
"Když vás něco napadne, tak vězte, že to samé napadlo někde na světě už někoho před vámi, popř. to už někdo dááávno zrealizoval."
2. V případě, že již existují podobná řešení nebo etablované projekty na trhu, popř. už danou službu někdo poskytuje a to třeba i zdarma, tak je potřeba rozhodnout, jestli v tom nápadu vůbec pokračovat. Jestli to má vůbec smysl vzhledem k tomu, že bude těžké najít zákazniky, či alespoň zaplatit náklady na celý projekt.
V případě, že nadšení ještě přetrvává, tak je nutné si uvědomit, zda nové řešení bude mít všechny funkce stávajících produktů na trhu, jak se bude nové řešení odlišovat, tj. jaké lepší služby nebo funkce bude mít oproti konkurenci.
3. Bez ohledu na to, zda stejné nebo podobné řešení existuje nebo ne, tak dalším základním pravidlem je udělání průzkumu, zda vůbec pro daný produkt existují nějací potenciální zákazníci. A to ne jen v hypotetických představách autorů, obvykle zaslepených svým dokonalým nápadem. Ideální je najít skutečné nové uživatele, kteří by měli zájem danou službu - produkt využívat.
Bod 3. považuji za zásadní, neboť v podstatě je jedno, jestli již něco podobného existuje (většinou totiž existuje již všechno, co vás napadne), neboť o tom potenciální uživatelé ani neví, tak proč jim to říkat, že?
(V době začátků Seznamu.cz, který začal jako okopírovaná služba Yahoo.com a to včetně designu, skoro nikdo v Čechách o Yahoo.com nevěděl, takže uživatelé byli "nadšeni" z nevědomosti, že existuje něco jako Seznam.cz, no a Seznam měl uživatele i při existenci podobné služby ve světě.)
4. Takže máme nový nápad na službu - produkt, máme potenciální uživatele a vidíme perspektivu dalšího rozvoje, tj. další uživatele, kteří by snad - mohli - někdy - něco - malého - zaplatit. Stále nadšení přetrvává? Takže bych doporučoval si položit jednu z posledních otázek:
Kolik bude má služba - produkt stát?
Tohle je nutné analyzovat současně s celou situací na trhu a ideální je v této fázi připravit předběžnou finanční kalkulaci celého projektu, tj. náklady na vývoj, marketing a publicitu, náklady na údržbu a správu systému, potenciální příjmy a návratnost celé investice. Dobré je, zahrnout do nákladů všechno možné, co člověka napadne, tj. osobní čas, nákup počítačů, pronájem serverů, poplatky za internet, telefony, náklady na domény a web prostor, náklady na účetnictví, daňového poradce...
Hlavně, je nutné počítat s čistými příjmy po odečtení všech nákladů, daní, sociálního a zdravotního pojištění. To pak jsou totiž úplně jiná čísla!
Když je pak k dispozici taková komplexní analýza, která "nic" nestojí, tj. jen osobní čas autora po večerech, tak je možné takový projekt prezentovat nějakým investorům, kteří by mohli patřičné prostředky na rozjezd projektu poskytnout.
Už dávno jsem pochopil, že není důležité mít peníze, ale je potřeba mít nápad a nadšení a hrubý plán na realizaci. Peníze se vždy najdou. Nadšení totiž dokáže přesvědčit všechny nevěřící Tomáše, nadšení dokáže sehnat peníze, nadšení dokáže zrealizovat někdy i bláznivý projekt ;-)
Takže, fandím všem bláznům, co mají nadšení, fandím nadšencům, co chtějí něčemu pomoci nebo něco dokázat. ALE odmítám a nepodporuji zlatokopy, co vše dělají jen pro prachy a mají oči zaslepené vidinou peněz. To pak není nadšení, to je mamon a demence současné materialistické společnosti.
Výjimky potvrzují pravidlo!
Jsou situace, kdy nemá cenu cokoliv zkoumat, analyzovat, dělat plán, dumat o návratnosti. Někdy člověka něco napadne a má chuť, čas a nadšení, kdy prostě sedne a udělá to, protože ho to baví. No a ono se to povede nebo ne, ale alespoň se to zkusilo. Takové dobrodruhy obdivuji a někdy se také do něčeho vrhnu bez rozmyslu, kdy mám pak alespoň dobrý pocit, že jsem to zkusil.
Ale to chce intuici a víru v instinkty!
4 comments :
Díky za zajímavé tipy. Myslím, že jsem všemi body prošel, ačkoliv ne extrémně pečlivě. Ale budu iterovat:)
Moje finanční rozvaha vypadá asi takhle -
za pár šupů za server a můj čas získám spoustu zkušeností a snad udělám pár lidí spokojenějšími. Neberte to.
Rozumím a plně souhlasím. I kdyby se nějaký projekt moc nepodařil, tj. nebyl nějak moc úspěšný, tak získané zkušenosti jsou k nezaplacení. Navíc, každý projekt má šanci být úspešným, minimálně třeba jako dobrá reference v budoucnu. Takže hodně štěstí s projektem!
Kdyby Seznam stavěl jen na tom, že lidi neznají Yahoo, tak by neměl nejmenší šanci. Seznam vyhrál tím, že tuhle myšlenku aplikoval na český internet.
Někdy v roce 1997 nebo 1998 mě jeden kamarád strašně nadšeně mluvil o Yahoo, jak tam všechno ruchle najde atd. Tak jsem se na to podíval, zjistil jsem, že nerozumím ani Yahoo, ani těm stránkám, které mi to najde (anglicky jsem ještě skoro neuměl) a vrátil jsem se na Seznam...
To LLook: Tak jsem to taky myslel, takže jen doplním přesněji: "Seznam stavěl na tom, že lidi neznají Yahoo" a neumí anglicky, tak jen okopíroval stávající službu a lokalizoval do češtiny.
(Kdyby se tehdy Seznam pokoušel dělat stejné stránky v AJ, tak by neměl šanci. Trh se mu podařilo najít jen v Čechách, popř. na Slovensku.)
To byl jen malý příklad toho, že i když nějaký produkt - služba na trhu již existuje (třeba Yahoo.com), tak je možno najít skulinu a být úspěšný.
Co se mi ale v případě Seznamu nelíbí ani za mák, je to, že Mr. Lukačovič sprostě okopíroval design a základní služby Yahoo.com a nabízel neznalým v Čechách. První verze Seznamu jako by z oka vypadly Yahoo. Ale to již dávná historie a nemá cenu se tím zabývat. Ať si Ivo užívá miliónů :-))