Proč nestíhám?

"Jsem klasik", jak říká i Macháček v reklamě na Nescafé. Klasicky snídám nescafé a klasicky budu muset v sobotu dodělávat, co jsem nestihl přes týden. Sobota tedy bude klasický dodělávkový den ;-(

Proč tedy nestíhám?

Není to "JEN" proto, že neumím odhadnout časovou náročnost vývoje (po neúplné analýze to moc nejde) ani že se snažím vše dělat až přehnaně dokonale ani že ztrácím hodně času studiem toho, co neumím, popř. jsem uměl, ale zapomněl.

Řekl bych, že spíše často odbočuji z naplánované cesty, kterou jsem si v duchu předsevzal a nechávám se rozptylovat.

Tento týden to byl třeba čtvrtek, kdy jsem se nechal "nalákat" na ranní lokální meeting a přišel do officu místo toho, abych od rána makal na dodělávkách v programu, co musím dokončit. Navíc jsem měl pak před obědem domluvenou schůzku s managerem, který chtěl vědět o dalším výhledu a projednat plán. Takže další důvod, proč tam jít.

Výsledek?

Na meetingu vůbec nic nového, jen plno pošetilostí, narcismu, diskuze o ničem. Schůzka s managerem se stále odkládala, bo měl něco jiného. Nejprve, že si sednem po obědě, pak k večeru a pak jen rozloučení se slovy, že to opět nevyšlo.

Je mi to v celku jedno, já plán mám a nemusím ho zase tak urgentně projednávat.

Byl proflákanej den, neboť v "open space" prostoru se moc soustředit nedá, takže vývoj jsem moc neposunul.

Připravil jsem si jen podklady, vytřídil poznámky, dokončil analýzu, ale vše jsem si jen chystal na večer a noc, kdy to budu muset dodělat.

Vždycky, když se vydám do officu, tak si pak nadávám, že je to jen a jen ztráta času, ale za nějaký týden tu chybu opět opakuji, neboť se nechám nalákat na sladké řečičky, že je to o-o-o-opravdu důležitý meeting.

Poslední dobou mi navíc stále častěji vadí ti ukřičení ichtylové, vohnouti a zmrdi, kteří se začínají více a více projevovat. V "open space" kanclu je to opravdu problém a někdy ani sluchátka nepomáhají.

Fakt mě to nebaví, neustále poslouchat to nadávání některých kolem na kolegy v cizině, na práci, zákazníky, na nízkej plat, na dementní šéfy,...

Někdy mám sílu ještě reagovat s humorem a uklidňovat situaci, ale sil ubývá a já si už někdy připadám taky jako ichtyl a zmrd, že v takové firmě vůbec dělám.

No uvidíme, plánuji změnu, tak zatím alespoň pryč od všech těch dementů a s chutí do práce, ať to mám hotovo a v pondělí můžu prezentovat amíkům. Věřím, že budou nadšení :-)