Zase jsem jednou pomáhal dceři s úkolem do matiky a opět jsem mírně zničen z toho, jaké hlouposti se učí, jaké stupidní příklady musí udělat za domácí úkol, jaké hlouposti je ještě čekají ;-)
Nevím, jestli je to omezeným rozhledem učitelů matematiky nebo kvalitou odborníků na Ministerstvu školství, kde vymýšlejí osnovy. Způsobuje to možná z velké části nevšímavost a nezájem rodičů, kteří ignorují, jaké hlouposti musí dělat jejich děti v rámci školní docházky. Asi je to ale všechno dohromady.
Navíc, kvalita výuky se netýká jen matematiky, ale obecně všech předmětů, neboť když si učitelé myslí, že jejich předmět je tím nejdůležitějším oborem v celém vesmíru, tak je to v-e-l-m-i těžké.
Opravdu někdy někdo potřeboval v životě nakreslit třeba úhel 135 st. jen pomocí kružítka a pravítka?
(Kdo nezná, tak kružítkem se narýsuje 60 st. + 60 st. = 120 st., pak se narýsuje pomocný 60 st. a ten se rozdělí na polovinu, a ta půlka zase na polovinu = 15 st. A je hotový úhel 135 st. jen pomocí kružítka. A kdo nezná, jak se kružítkem narýsuje 60 st. úhel, tak ať své vzdělání ze základky reklamuje na Ministerstvu školství.)
Rýsoval snad někdy někdo třeba rozdíl úhlů 210 st. - 120 st.? Nebo rýsoval snad někdo "souhlasný" trojúhelník KLM k zadanému ABC?
Na co to, prosím, komu je? Copak všichni ve třídě budou architekti nebo stavaři? (Pochybuji, že i ti by tohle někdy v praxi dělali).
Sákriš, že bych to někdy mohl potřebovat třeba v programování?
Poznámka pro učitele matematiky:
Nejde teď o to, že je to něco složitého, problém je, že dítě dostane třeba 10-20 takových rýsovacích příkladů za DÚ, stráví na tom asi 1-2 hodiny času, které by mohlo věnovat něčemu důležitějšímu a smysluplnějšímu. Třeba, druhý den je dalších 5 jiných předmětů, ze dvou se píšou písemky, z dalšího čtvrtletka ;-)
Proč ten "zatuchlý" systém výuky stále přetrvává?
Začíná to asi u rodičů, kteří se většinou vůbec nezajímají o to, co se děti učí ve škole. Kdyby totiž bylo více rozumných rodičů, kteří přemýšlejí nad tím, k čemu bude jejich dětem to nebo ono zbytečné učivo, kdyby se více zajímali o to, jak nejlépe připravit své děti na reálný život, tak by všichni tlačili na učitele, že takhle tedy opravdu ne.
Docela chápu, že dobrý kantor se snaží děti naučit maximum v každém předmětu (je přeci jeden z nejdůležitější ze všech, že), jenže objem látky v každém oboru neustále narůstá a kantoři obvykle nestíhají ani řádně vysvětlit a osvojit základní věci, takže většinu probíraného se děti stejně musí naučit doma.
"Dnes jsme se trochu zpozdili, tak se to za DÚ naučte z učebnice, zítra si napíšeme písemku a pokračujeme další látkou..."
Všechno se honem a rychle naučit, nechat se vyzkoušet nebo napsat písemky a pak... spokojeně zapomenout a už to NIKDY v životě nepoužít. (Možná, až se svými dětmi při řešení stejných stupidních problémů.)
Kdyby si tedy rodiče stěžovali učitelům, ředitelům škol, tak by si učitelé museli stěžovat na Ministerstvu školství a požadovat buď volnou formu výuky nebo alespoň změnu učebních osnov.
(Neobstojí ani argument některých, že při výuce, dle někoho třeba stupidní látky, se naučí logickému myšlení, představivosti, neboť logické myšlení se dá naučit na mnohem lepších příkladech.)
Co by bylo větším přínosem, jak plnění hloupých úkolů?
Co třeba umět přemýšlet nad získanými (obecnými) informacemi ze školy, vybrat si něco z každého předmětu a tím se zabývat detailněji, umět prosadit a obhájit svůj názor, najít si argumenty a přesvědčit ostatní, umění splnit úkol v týmu, prezentovat výsledek nějakého řešení na veřejnosti, najít problém, informace, navrhnout řešení.
Umění být kreativní, nacházet nová řešení, přinášet inovace, být schopný komunikovat s lidmi na různých úrovních, v různých jazycích, v jiném kulturním prostředí, schopnost používat moderní techniku, domluvit se ve světě...
Jak vidno, tak stále ještě přetrvává názor, že "dítě je nádoba, kterou je třeba jen naplnit" (vědomostmi), místo osvíceného "dítě je pochodeň, kterou je třeba zapálit" (= probudit nadšení a touhu po vědomostech a znalostech).
To je třeba taky jeden z důvodů, proč trvat na placeném školství a mít alespoň mírnou páku na to, aby výuka byla kvalitní a odpovídala požadavkům praxe ;-)
Cayman Islander | Diary of a Freelance Programmer traveling the world
Partners & Sponsors
Advertisement
24 comments :
dobre myslene, ale nie vsetky "zbytocnosti" su naozaj zbytocne. Totiz, aby niekto zvladol stredoskolsku matematiku, tak sa na zakladnej skole musi naucit elementarnemu matematickemu mysleniu. Takze hoci sa niektore veci zdaju byt prakticky k nicomu, formuju myslenie.
Souhlasím, že děcka se "musi naucit elementarnemu matematickemu mysleniu".
Problém ale je, co kdo považuje za "elementární myšlení". Každý učitel považuje jen ten svůj předmět za nejdůležitější na celém světě a to množství látky ve všech předmětech, co se děcka musí naučit (papouškovat stačí) brání celkovému rozvoji a učení se přemýšlet, hledat informace, analyzovat a řešit problémy.
Znalost narýsovat úhel 135st. "jen" kružítkem OPRAVDU není něco, co by naučilo elementárnímu myšlení, když mám na stole úhloměr. A dvě hodiny večer strávené deseti rýsovacími příklady za domácí úkol jsou naprostou ztrátou času v tom se shoduji i s jinými učiteli. (To je jen příklad, takových nesmyslů se učí a za DÚ dělají mnohem více.)
Taky, aby někdo "zvladol stredoskolsku matematiku" je podobný problém. Proč se toho na střední škole učí tolik, když nebudou nikdy matematiku ani učit ani ji studovat na VŠ? Kdyby se raději učili důležité věci, naučili se přemýšlet o životě v celé šířce!
Formovat myšlení se dá i jiným způsobem, jak používat metody z minulého století.
Ja tedy nevim, ale me jako studentce gymnazia cesky styl vyuky docela vyhovuje. Prave ted mam moznost se na vlastni kuzi seznamovat s americkym stylem vyuky, kde se klade duraz na diskuse, jsou povolene kalkulacky apod. ...a musim rict, ze to moc efektivni neni. americke deti nevi, kolik je 1+ (-1), tvrdi, ze Stalin byl rusky hudebni skladatel, a o gramatice uz radeji nemluvim. Podle meho nazoru by bylo smysluplne skombinovat tyto dva odlisne styly vyuky v jeden, ktery by byl konecne efektivni. Ale siroke znalosti a hluboke vzdelani je podle mne dulezite a ceska prestizni gymnazia tuto funkci celkem obstojne plni. Kdo se ucit nechce, ten se nic nenauci zadnou metodou. Kdo se ucit chce, ten nepotrebuje skolu hrou, sam si najde ve skole veci, ktere h o bavi...
Americké školství je v průměru hrozné, to souhlasím. Také se mi líbí ten nápad na zkombinování toho nejlepšího z evropského a amerického školství.
Jasně, že je divné, když děcka v US neví "kolik je 1+ (-1)", ale na druhou stranu vyrostl tam i Bill Gates, Michael Dell, Steve Jobs a vznikly firmy jako MS, Apple, Dell, Yahoo, Google,... takže to tam s tím školstvím nebude zase tak hrozné :-)
Problém u nás není to, že se někdo "učit nechce", jak píšeš (to bych viděl spíše na problém v US, kde mají volnost a nechce se jim), ale to, že výuky je příliš a je zahleděna jaksi do sebe a mimo okolní svět.
Je pak problém si najít ve výuce, co tě baví, když jsi přetěžována ve všech předmětech (úkoly, písemky, příprava) a víš, že je nikdy nebudeš studovat ani se jim věnovat.
Na co je českým dětem umět rýsovat jen kružítkem úhel 135st? (A to je jen jeden z mnoha příkladů.)
Souhlasím s myšlenkou, kterou se snažíš vyjádřit, jsem v zásadě stejného názoru. Na vysoké jsme třeba měli jakýsi předmět o hardwaru, který učil nějaký důchodce a znalost rozdílu mezi FAT12 a FAT16 mu připadala naprosto zásadní pro naši budoucí kariéru (promoval jsem v roce 2004).
Na druhou stranu, tu konstrukci úhlu 135° považuji za jednu z nejužitečnějších věcí, kterou děti na ZŠ dělají. Nedělám si srandu. Sice nikdy v životě nebudou rýsovat úhel kružítkem, ale na tomto případě se učí rozkládat problém na podproblémy, v mozku se jim spojují neurony v sítě schopné tvořit algoritmy.
Je důležité, aby se dítě nesnažilo naučit se řešení problému nazpaměť, ale snažilo se přemýšlet, jak na první pohled složitý problém vyřešit jako několik jednoduchých problémů...
public static Uhel uhel135() {
Uhel u = uhel60();
u.pripoj(uhel60());
Uhel u2 = uhel60();
u2.rozdelNaPul().rozdelNaPul();
u.pripoj(u2);
return u;
}
Příklad s důchodcem a hardware je stejně typický, jako příklad s tím úhlem 135°.
Souhlasím, že ta konstrukce úhlu 135° je v podstatě rozumná, díky za doplnění významu. TEN problém ALE je, že po pochopení problému a řešení (na to přijdou děcka samy a má to smysl) dostanou za DÚ vypracovat DESET takových už pochopených a tím i jednoduchých příkladů a musí třeba 2 hodiny rýsovat pořád dokola to samé.
TO je ten problém a možná jsem to nepřesně vyjádřil v tom příspěvku.
Nejde pak totiž o to, aby se dítě "snažilo přemýšlet, jak na první pohled složitý problém vyřešit", ale je právě nuceno dělat nesmyslné věci, když ho ještě čeká něco důležitějšího do jiného předmětu ve škole a třeba i důležitějšího pro život. (Pro příklad - třeba příprava na čtvrtletku z AJ.)
Také si myslím, že logickému myšlení je možné učit v matematice i s použitím úhloměru, neboť kružítko na rýsování úhlů bude používat málokdo = nikdo.
Jinak dcera běžně používá nějaký CAD na PC a ptala se mě, proč nemůže udělat tu stupidní úlohu na PC, že prý by to bylo za 10 minut hotové i s animovaným 3D modelem. Pak "obhajuj" ten přístup učitelů, kteří ani netuší, co to je CAD :-)
Přiznám se, že po přečtení tohoto příspěvku mám rozporuplný pocit. Na jedné straně má autor pravdu, když kritizuje mechanickou výuku (tzv. papouškování a opisování), která je dnes pro školství typická. Stejně tak souhlasím, že jsou dnes děti a studenti přetěžováni nesmysly, které by k životu vůbec nepotřebovali a které vůbec nerozvíjí jejich schopnosti a dovednosti. Například logické myšlení...
Pak je tu ale ten příklad s úhlem 135 stupňů. Ano, mohu vzít úhloměr a takový úhel narýsovat. Ale není tohle právě krásný příklad na rozvíjení logického myšlení? Mimochodem znám rychlejší a elegantnější postup než autorem uváděný.
Podle současných standardů vzdělanosti by měl člověk umět kromě mateřského jazyka také alespoň jeden cizí jazyk (jazyková gramotnost), umět pracovat s počítačem (počítačová gramotnost), umět vyhledávat a kriticky hodnotit informace (informační gramotnost) a umět využívat aparát matematiky k řešení každodenních problémů (matematická gramotnost). Čili stále platí ono Komenského "číst, psát a počítat", jen je to dnes významově někde jinde.
Caymanu Islanderovi bych vzkázal, že formulovat myšlení metodami minulého století není hřích. Podle mne největší filosofové žili před více než 2 tisíci roky, a byl by naopak hřích neformovat své myšlení jejich metodami (např. platónské dialogy nebo aristotelovská logika).
Calime bych doporučil, ať si zajede do USA na nějakou skutečně kvalitní střední školu. My jsme se ve škole ještě učili, že v Americe je taková bída, že je tam kanibalismus. Až po roce 1989 člověk zjistil, že skutečný kanibalismus byl v SSSR. Je divné, že stát s tak špatným školstvím dává světu většinu laureátů Nobelových cen. A s tím 1+(-1) pozor - pokud někdo tvrdí, že lichoběžník a střední příčka jsou pojmy pro středoškoláka zbytečné, ba nezvládnutelné, pak by mohl z podobného příkladu dostat kopřivku!
Zamysleme se nad jednou věcí. Není tomu tak dávno, co byla povinná maturita z matematiky na VŠECH středních školách, včetně tzv. humanitních. Dnes naši vysokoškoláci na technikách (!!!) nezvládají příklady, které běžně řešili studenti humanitních větví gymnázia. Tady asi je něco divného.
Myslím si, že kvalita školství je dána ve velké míře učiteli. pokud je kantor dobrý a je to osobnost, nepotřebuje žádné rady a vzorové osnovy, on sám nejlépe ví, co a jak učit. Měli jsme matikáře, kterého holky milovaly a který vykládal matiku tak, že ji pochopil opravdu každý. S humorem, nadhledem a hlubokou profesionalitou. Takový kantor nikdy nedával za domácí úkol deset příkladů na jedno kopyto. Domácí úkoly byly dobrovolné, přesto jsme je všichni dělali a rádi.
Pozor na některé nebezpečné názory! Někteří lidé si dnes myslí, že co najdou na počítači, nemusí se učit. Už jsem viděl podobnou diskusi, kde se někdo stejně horlivě rozčiloval, proč se mají děti učit vyjmenovaná slova, když má Word korektor pravopisu! Bohužel některé názory v této diskusi jsou stejně stupidní. Takže nevylejme s vaničkou i dítě. Matika je určitě důležitá, lichoběžník i úhel 135 stupňů na střední školu patří (možnáí i na 2. stupeň ZŠ). Ten problém je jinde. Ale to už bych se opakoval.
Caymane, pochopení problému rozkladu úhlu a jeho narýsování nestačí - je potřeba postup několikrát zopakovat samostatně, aby se vštípil. A to nemluvím o tom, že práce s rýsovacími potřebami je nepochybně skvělé motorické cvičení.
Stejně jako konstrukce trojúhelníka můžeš ztrhat celé osnovy...
(Ano, opravdu si myslím, že biflování má smysl - cvičí paměť, a bez té se neobjede téměř nikdo.)
Jasně, že je potřeba "postup několikrát zopakovat samostatně, aby se vštípil", ale několikrát určitě není 10-30x za sebou, což bylo asi množství úloh na toto téma.
A "motorické cvičení" se snad procvičilo dostatečně v MŠ nebo v prvních ročnících ZŠ, o tom, že v reálném světě se rýsuje už něčím jiným ani nemluvím. Psal jsem výše:
"Jinak dcera běžně používá nějaký CAD na PC a ptala se mě, proč nemůže udělat tu stupidní úlohu na PC, že prý by to bylo za 10 minut hotové i s animovaným 3D modelem."
Myslím, že "all was said", takže jen názor na to "biflování":
Cvičit paměť jde opravdu něčím jiným, jak biflováním, které se uplatní tak jedině u výuky cizích jazyků, kde je nezastupitelné.
Pokud je dcera dostatečně trénovaná v rýsování, 10-30 podobně stupidních úloh jí zabere tak půlhodinku... pokud ne, není dostatečně trénovaná v rýsování a neuškodí jí to :-D
Už si bohužel nepamatuji, kdy jsme začali rýsovat my, ale v MŠ to myslím nebylo; je to hodně náročná činnost, vyžaduje přesnost, soustředění a trpělivost, což CAD ne; pokud Ti alespoň tohle nepřipadá jako přidaná hodnota, tak nevím. (Mimochodem, proč se dcera učila psát rukou - to už je přeci taky skoro nanic - a kolik se tím zabije času!)
Biflování není potřeba jen při učení se jazykům - udržet v paměti velký objem dat je schopnost důležitá skoro při jakékoli práci...
Jsem absolventkou osmiletého všeobecného gymnázia a v současnosti studuji na vysoké škole humanitního směru. moje znalosti matematiky nejsou rozhodně nijak zázračné a matika mě ani nikdy nebavila. Jenže pravdou je, že rozvíjí logické myšlení. Diskuze o problému našeho školství je trošku zvláštní. Pracuji jako vedoucí dětského oddílu a setkávám se s dětmi ze základních škol. Jejich znalosti jsou mizivé a především jejich všeobecný rozhled je minimální. Ano, dokážou na počítači věci, které já neumím, ale vědomosti, které by jste předpokládali u 12-ti, 13-ti letých dětí prostě nemají.
Biflování není špatná věc, protože kdyby každý dělal jen to, co ho baví, tak bychom brzo všichni skončili.
Vaše dceruška hold bude muset ve své domácí přípravě pokračovat, protože lepší už to nebude. A jestli jí vadí domácí příprava teď, co bude dělat na vysoké škole o zkouškovém období? Já jako nepříliš poctivý student trávím nad materiály celé noci a BIFLUJI se, abych byla schopná něco předvést. Ale znám studenty, kteří se na zkoušku učí i týdny dopředu!!!
Souhlasím, že matika "rozvíjí logické myšlení", ale záleží na tom, kdo ji učí, jestli je to opravdu pedagog a nebo někdo, kdo by se nikde jinde neuplatnil a do školství šel snad jen kvůli těm 2 měsícům prázdnin.
Kdyby ten můj názor byl ojedinělý, tak neřeknu, ale každý rodič, kterého znám, tak má na to úplně stejný názor a jsou mezi nimi i 3 učitelé - 1 na ZŠ a 2 na víceletém gymplu (neučí matiku, tak možná proto patří k těm normálnějším).
Souhlasím také, že děcka ze ZŠ mají mizivé znalosti, ale s pár lidmi jsme se shodli, že to je právě tím, že jsou zbytečně přetěžované skoro v každém předmětu a nestíhají, takže pak ty znalosti tak vypadají.
Jeden příklad pro názornost:
Jednu ST dcera přišla, že v PÁ kromě čtvrtletky z matiky budou psát i ČT z dějepisu a prý žádná profesorka nechce jednu z nich přesunout třeba na pondělí, neboť jedou někam pryč s jinou třídou a prý je nezajímá, že píšou nějakou jinou čtvrtletku. (Ty dvě profesorky se nesnášejí a dělají si takové naschvály.)
Takže místo, aby se děcka v klidu připravily na jednu písemku v pátek a na druhou přes víkend na pondělí a TÍM NĚCO uměly, tak se chaoticky učily na dvě. (KROMĚ toho normální příprava a úkoly z dalších předmětů.)
Klasicky, nabušit, nějak napsat písemky, rychle zapomenout a nic neumět ;-)
Pamatuji si dobře, že takhle to bylo i za nás, neboť každý profesor považoval jen ten svůj obor za "nejdůležitější v celém vesmíru" a my už tehdy věděli, že nebudeme potřebovat detailně znát ani strukturu jádra Země ani složení krystalů, či poznávat "šutry" nebo rýšovat lichoběžníky nebo úhly bez úhloměru.
NEŘÍKÁM, že něco není důležité, ALE je tolik důležitějších věcí, na které pak ve výuce není čas.
Myslím, že tohle pochopí každý, až bude mít své děti a to už bude ale pozdě na nějakou změnu. Schválně vzpomeň si pak na mě, jak Tě bude "štvát" škola tvých dětí ;-)
V přípavě na čtvrtletku přece nemohou dva dny hrát roli, buď se dítko poslední 2-3 měsíce flákalo nebo se průběžně učilo. Pokud se flákalo, tak dva dny ho nevytrhnou, protože se to stejně nestihne naučit. Jestli se průběžně připravovalo tak si prostě přečte pár věcí z dějepisu (a napíše si tahák na letopočty a jména :-() a z matematiky si zopákne to co si není jisté (a napíše si tahák se vzorečky :-))...
TO JE PŘESNĚ ONO: "napíše si tahák na letopočty a jména". Takhle se má dělat výuka a příprava? K čemu to je? Je to přesně, jak jsem psal, tj. nabušit do hlavy, nějak udělat písemky (třeba za pomoci taháků) a pak v klidu zapomenout a už nikdy v životě nepoužít.
ALE reálný svět je úplně o něčem jiném, příprava na život ve škole by měla vypadat jinak, neboť v životě ti žádné taháky nepomůžou.
O tom, že se děcka mají "průběžně učit" může mluvit asi jen nějaký zaslepený učitel, který nechápe, že jsou i jiné předměty, na které se děcka musí "průběžně učit" a že existuje i něco jiného, co děti zajímá, baví a rozvíjí jejich osobnost.
K té matematice - ano, rozvíjí logické myšlení, ale za předpokladu, že:
a) dítě matika baví a/nebo
b) má dobrého učitele
Já matematiku doučuju, takže potkávám vesměs lidi, co mají nějaký problém a mají zájem ho řešit. Je na nich ale většinou vidět, že problém je "musím napsat písemku" a po napsání všechno zapomenou, protože proč by si to měli pamatovat? Vnímají učení matiky jako utrpení. To jim těžko rozvine logické myšlení(bavím se o SŠ a VŠ matice). Jasně že někomu to může k něčemu být, mě to třeba hrozně bavilo a občas to i použiju v reálném životě (třeba když po mně chce někdo vědět, jak má na kopírce s max zvětšením 200% udělat kopii o velikosti 236%), ale všimli jste si, že se v posledních několika desítkách let příliš nezměnily osnovy výuky ani metody, ačkoliv třeba zrovna v metodách výuky nastal velký pokrok (třeba rychlé (racionální) čtení, techniky samostudia atd.)?
Z těchto důvodů bych, pokud bych měla děti, uvažovala spíš o alternativních metodách výuky (doma, waldorfská škola), protože dětem dají mnohem víc do života.
Zaujal mě názor, že dnešní děcka jsou ve škole přetěžované... To snad ne. Mají pořád prázdniny, věčně jezdí na nějaké akce nebo návštěvy kulturních zařízení, kterým tak pomáhají dohnat snížení přirozené návštěvnosti a ve škole se nenaučí skoro nic.
Přijde mi až neuvěřitelné jak málo se dcera ve škole naučí ve srovnání s tím co bylo před několika desítkami let...
Matematika je pochopitelně dobrý základ rozvoje myšlení, které i tak řadě lidem později chybí, i když v praxi se většina učiva, kromě základů, moc nevyužije. Nevidím důvod, proč by dítě nemělo být schopnost nakreslit různé úhly pomocí kružítka. Aspoň se naučí myslet, když už nic. Je pak trapné, když studenti na SŠ nedokáží spočítat DPH 15% ze sta, a to se opravdu děje.
2researcher: Asi záleží na konkrétní škole a kantorech, jiné je to na normální ZŠ/SŠ, jiné třeba na nějaké výběrové škole.
To kružítko je sice zajímavý nástroj, ale úhloměr snad také, či ne? Nejde o to, že je to něco složitého rýsovat "jen" kružítkem, ale stačí se to naučit, trochu procvičit a jedeme dále k důležitějším věcem a konstrukcím už s použitím úhloměru a třeba i 3D CAD nástrojů.
S tím DPH to je přesný příklad, ale hlavně, že umí všechno možné s kružítkem ;-)
Když aktuální způsob výuky způsobuje, že středoškoláci neumí vypočítat 15% z čísla, není na čase něco změnit?
Ahojky je mi 14 a potřebovala bych vědět jak se rýsuje 30° bez úhloměru pomocí kružítka,pravítka děkuji předem.......
Ahojky, zeptej se na to ve škole, "úča" bude určitě vědět. Pak se můžeš ještě zeptat na co ti to bude a zda to někdy v životě budeš potřebovat, neboť úhly se v opravdovém životě rýsují jiným způsobem :-)
nakreslis uhel 60 a rozpulis ho.
Sice je ta diskuze stará, ale rychle přihodím svůj názor - jakožto studenta VŠ (studuji obecnou matematikou)...
Co se týče kružítka/úhloměru - když nastoupí obraběč kovu na SOŠ, také nejdříve ručně pilují a pilují, a pak teprve dostanou "kvalitnější" nástroje - myslím si, že člověk má pak větší šanci pochopit, jak to vlastně funguje - pokud Vaše dcera dělá v CADu, v pořádku, sám jsem několik let dopomáhal v jedné firmě - jenže většina moderních CAdů vlastně většinu práce udělá za ni...
Co se týče kvality výuky - je to děs a hrůza, a nejhorší na tom je, že pokud se objeví kvalitní kantor který chce něco naučit (za cenu námahy a rizika horších známek), rodiče se začnou dožadovat lepších známek pro svá dítka, ale ne za cenu jejich zvýše námahy (protože to by se do toho musely rodiče angažovat!), ale za cenu snížené námahy výuky - příklad moje střední, kdy prof. matematiky chtěla kompletně zakázat používání kalkulaček (alespoň pro většinu běžných případů) - protože když už si někdo pomalu na kalkulačce sčítá i 10+10 - je někde chyba!
No asi bych toho napsal ještě více, ale... Ale asi toho bylo řečeno už dost, a spoustu lidí řeklo dosti i za mě...
Takže howk!
Můj synátor bude asi blbej po tatínkovi, to snad není možné. Tak on je ve čtvrté třídě a stále neví jak udělat výpočet procent z celku. Viděli jste někdy něco podobného? Já jsem z něho naprosto zoufalá, no fakt!