Time Management 5. generace (ve volném prostoru)

Koncem minulého roku jsem začal pomalu tlumit veškerou svou freelance práci a rozhodl jsem se, že si dám pár měsíců pracovní pauzu.

Po dokončení posledního projektu se mi trochu uvolnily ruce, zjistil jsem také, že mne již nebaví dělat ze sebe prodejnou "děvu" (kontraktora) ani vést nějaký tým lidí, k čemuž je dříve, či později, nucen skoro každý mírně schopnější otporník s nějakou praxí.


Jeden měsíc bez diáře a plánování

To omezování práce, převod některých rozdělaných projektů partnerům, větší delegování práce kolegům - kontraktorům, mi umožnilo, že jsem zrušil plánovací diář a od začátku roku přestal prakticky plánovat.

Vždy jsem sice byl příznivcem nějakého plánování a přípravy konkrétních cílů, což napomáhá jejich realizaci. Už dávno jsem ale omezil plánování na každý den, neboť jsem si ověřil, že mi stačí a vyhovuje jen týdenní plán.

(Na téma plánování a optimalizace času jsem tady už dávno psal.)

Nyní mám ale za sebou první měsíc bez plánování, bez termínů, bez plnění stanovených úkolů, bez rekapitulace a předsevzetí, no a musím říci, že se mi docela daří. Zdá se mi totiž, že toho i tak vyřeším nějak více, než když jsem byl svázán nějakým plánovacím systémem.


Time Management 5. generace?

Prakticky jsem ten svůj nový systém nazval TM 5. generace, neboť v tom "neplánování" se zásadně liší od všech těch možných i nemožných, papírových i elektronických, plánovacích systémů 1. - 4. generace.

I přes to průběžné omezování práce mám totiž stále plno rozdělaných úkolů, ale nějak jsem se za ty roky praxe naučil řídit veškerou práci trochu jiným způsobem, kdy žádný diář ani systém mi nijak moc nepomáhal. Ideální je, z každého chytrého systému si vzít něco dobrého a vhodně si to upravit dle vlastních potřeb, tj. vytvořit si vlastní systém.

Od denního plánování jsem tedy kdysi přešel k týdennímu, od týdenního k měsíčnímu a ročnímu, zrušil jsem elektronický diář, přestal synchronizovat data a papírový diář ADK používám jen jako rychlý poznámkový blok, do kterého lze pohodlně vkládat volné listy.

Nyní tedy "plánuji" spíše podvědomě, řídím se intuicí, pracuji na tom, na co jsem naladěn, kolik mám zrovna času a energie. Vybírám si úkoly, které zrovna teď můžu splnit s nejvyšším nasazením (rychle) a pro které mám optimální podmínky (klid). Dle okamžité situace vybírám ty nejdůležitější úkoly a nenechám se ovlivňovat nějakým předem připraveným seznamem a ani nejsem zaskočen změněnými podmínkami.

Vypadá to možná chaoticky, ale je to docela organizovaný přístup, neboť mám asi v hlavě zafixované předchozí "plánovací" systémy a chytré strategie, co vymysleli druzí, možná mi již tak vlezly pod kůži, že se mi změnil i způsob myšlení.


Život uvnitř kruhu nebo ve volném prostoru?

Proč je důležité vlastně plánovat dle nějakého diáře? Proč je důležité řídit se nějakým plánem? Proč je důležité plánovitě přemýšlet o tom, co děláme a proč to děláme? Není neustálé plánování jen takovým motáním se v kruhu?

Je důležité plnit úkol za úkolem, projekt za projektem, rozšiřovat podnikání stále dokola dle nějakého plánu a dle podobného scénáře? Neutíká nám náhodou život mezi prsty?

Preferujeme v životě jízdu po rovné dálnici, či raději po klikaté horské silnici s neustálým stoupáním a klesáním? Sedí nám více jízda s navigací po uklizené silnici se semafory a značkami? Dáváme přednost životní off-road jízdě ve volném terénu?

To jsou jen některé otázky, které mne vedly ke změně úhlu pohledu na veškeré plánování práce (života). Každý si je může vykládat různými způsoby a odpovědi na ně jsou ovlivněny subjektivním pohledem každého z nás, našimi zkušenostmi, možnostmi i podmínkami.

Pohyb v takovém virtuálním 4D prostoru (bez plánování) mi ale vůbec nepřipadá chaotický. Není to žádné proplouvání bez cíle, spíše je to takové řízení "kosmické lodi" v nekonečném vesmíru a nutí mne to ještě více přemýšlet nad optimalizací úkolů v daném čase a prostoru, abych se úplně neztratil ve volném prostoru ;-)


(Prosím, berte tohle jen jako úvod, jako mé osobní poznámky. Zkusím to příště zpracovat do více srozumitelné formy.)