"Čtu Tvůj blog asi rok a chtěl bych se Tě zeptat, jak jsi se učil angličtinu, jak jsi postupoval (škola > samostudium > praxe?). Rád bych se časem odstěhoval a pracoval ze zahraničí, ale mám obavy z mé jazykové vybavenosti. Mockrát děkuji za každý podnět..."
Dovolím si dnes odpovědět na tento emailový dotaz, neboť si dobře pamatuji, jaká pro mě byla znalost angličtiny v začátcích překážkou a jak jsem se naprosto zbytečně bál, že neumím dostatečně dobře anglicky, když jsem hledal první software zakázku v cizině a když jsem poprvé vyjel do ciziny za prací.
Vůbec se nedivím, neboť úroveň jazykového vzdělání na školách v ČR byla (je) naprosto nedostačující a na znalost jazyků se neklade žádná důležitost ve srovnání třeba s výukou rýsování úhlů bez úhloměru, vyžadovanými encyklopedickými znalostmi letopočtů, či detailními znalostmi složení zemského jádra, které mi byly a jsou naprosto k ničemu ;-)
Anglicky jsem se nenaučil ani ve škole ani v jazykovce ani v nějakých speciálních kurzech. Anglicky jsem se naučil až v praxi, neboť stále platí, že praktické zkušenosti a dobrá motivace jsou ta nejlepší škola.
Vězte také, že žádná známka ze školy ani nějaká certifikace nic moc nevypovídá o znalosti nějakého předmětu a v jazycích to platí stonásobně. Kolik já to jen znám jedničkářů a certifikovaných angličtinářů, kteří neumí v cizině ani otevřít pusu. Hlavně, že měli ze všech písemek a zkoušení vždy samé jedničky ;-)
Co to vlastně je ta "znalost" angličtiny?
Nejprve, co to vlastně znamená "umět anglicky"? Jednoduše, je to schopnost porozumět psanému a mluvenému slovu, umět písemně i slovem komunikovat s rodilým mluvčím i s cizincem, který má angličtinu také jako cizí jazyk.
Se znalostí angličtiny se snad už nikdo v žádné profesi neobejde, je ale potřeba rozlišovat stupeň znalosti, kdy v každé profesi je potřeba znát trochu něco jiného a každý může mít jiné priority. Redaktor v nějakém odborném periodiku si klidně vystačí s pasivní znalostí, když jen přebírá originální zprávy v angličtině a vytváří české zprávičky ze světa. Naopak, průvodce zahraniční cestovky nebo odborník pracující někde v cizině bude muset umět anglicky o trochu lépe.
Je dobré si uvědomit, že existují tři základní úrovně, na kterých je možno různým způsobem pracovat a zlepšovat se v každé oblasti dle aktuálních potřeb:
1. Pasivní znalost angličtiny - umět číst a psát
Umět číst anglicky je naprostý základ a komu alespoň tato znalost chybí, tak by s tím měl začít urychleně něco dělat. Je takový problém otevřít si nějakou anglickou stránku z oboru, který mě zajímá a se slovníkem se pokusit přelouskat, co se tam píše? Předpokládám, že každý, kdo se zajímá o počítače, umí alespoň číst anglické manuály, je schopen si přečíst i anglický email a napsat alespoň jednoduchou odpověď?
Mé začátky: Začínal jsem četbou anglických manuálů, příruček a počítačové dokumentace. Psanou formu jsem zlepšoval tak, že jsem přispíval do několika odborných News Groups a když někdo hledal nějakou odbornou pomoc, tak jsem se nebál napsat svůj tip i tou svou kostrbatou angličtinou, neboť jsem věděl, že chyby v jazyce budou tolerovány, když někomu pomůžu nějakým svým tipem.
V druhém kole jsem si začal číst anglické pracovní nabídky v cizině a snažil se na ně odpovídat (zpočátku jsem si nechával každý email kontrolovat a učil se ze svých chyb).
Nejlepší zkušenost: Kromě odborných diskuzí v News Groups a odborných fórech mi pomohlo psaní anglického blogu, samostatné studium odborných materiálů a následná příprava odborných prezentací pro mezinárodní tým, což byl jeden z prvních úkolů, které jsem dělal v angličtině.
2. Aktivní znalost - schopnost mluvit
Touto znalostí je vybaven asi každý absolvent českého vzdělávacího systému, kdy já sám si často vzpomínám na to, jak nás profesorka nutila papouškovat slovo od slova nějaký text popisující město a jeho historii, vypravovat o své rodině, svých zálibách, či vyprávět obsahy nějakých velmi záživných anglických knížek, které jsme museli číst.
Mé začátky: Prakticky jsem vyzkoušel své znalosti v cizině při nějakých dovolených a nákupech, ale největší školou byly asi pracovní pohovory k nějakým zahraničním firmám, které jsem kdysi absolvoval. To stačí jen umět anglicky svůj profesní životopis a doplnit to nějakou omáčkou o tom, co mě baví, čím se zabývám, co hledám a jaké jsou mé cíle v budoucnosti.
Doplňoval jsem to třeba i tím, že jsem se nestyděl někam zavolat a vyzkoušel si těch svých pár naučených vět při komunikaci s rodilým mluvčím třeba při rezervaci letenky nebo ubytování někde v cizině.
Nejlepší zkušenost: Praxe na "hotline" pro zákazníky z celého světa, kterou jsem kdysi absolvoval byla asi nejlepší školou. Procvičil jsem si schopnost komunikovat a porozumět zákazníkům z různým firem ve světě, kdy mi pomáhalo to, že jsme mluvili na téma, kterému jsem rozuměl.
3. Aktivní znalost - schopnost porozumět
Nejdůležitější znalostí v jakémkoliv cizím jazyce je schopnost porozumět, co mi někdo říká. Je sice hezké, že jsem schopen cokoliv říci, ale musím hlavně porozumět, co mi kdo odpovídá. To je to správné umění komunikace v angličtině, což se ovšem všichni učíme celý život. Neznám nikoho, kdo by rozuměl každému ve světě, neboť když někdo vytasí nějaký skotský dialekt nebo irský hantec, tak si s tím mnohdy neporadí ani zkušený soudní tlumočník.
Několikrát jsem byl dokonce svědkem diskuze dvou anglických rodilých mluvčích, kdy jeden druhého okřikl: "Wait, I don't understand, please speak English!", což mě docela pobavilo.
Mé začátky: Jsem stále na začátku, neboť opravdu záleží na tom, koho potkáte a jak anglicky ten dotyčný mluví. Obvykle ale každý rodilý mluvčí upraví trochu svůj slovník, když narazí na cizince, takže to chce jen praxi porozumět různým národnostem a hlavně se nebát ozvat, když nám není něco jasné. Především chalani z Anglie a Skotska se vyznačují tím, že polykají začátky i konce slov, takže aby jim prase rozumělo, když se rozjedou třeba někde v hospodě.
Podobně na mě jednou působila "angličtina" jednoho programátora z Nového Zélandu, kdy jsem z jeho slov sice cítil sílu mořských vln a písek na pláži, ale nerozuměl jsem ani jednomu slovíčku, přitom prý mluvil anglicky, říkali ostatní ;-)
Nejlepší zkušenost: Skoro roční práce u počítačové firmy v Irsku s částečným pobytem v Londýně mě asi nejlépe procvičila v praktické angličtině. Byl to můj první delší pobyt v cizině (s ženou i dětmi), takže jsem se v začátcích pěkně zapotil, abych rozuměl a nevypadal jako ichtyl ;-)
Co je důležité při výuce cizího jazyka?
O znalosti gramatiky nebo dobré výslovnosti se vůbec nezmiňuji, neboť to se dá zlepšovat za pochodu. Anglická gramatika je triviální ve srovnání třeba s češtinou nebo němčinou. Stačí se naučit těch pár časů a pochopit časovou souvtažnost, umět skloňovat pravidelná i nepravidelná slovesa, naučit se předložky a jejich vazby, znát pár významných frázových sloves, no a pak je vše jen o slovní zásobě a praktickém používání.
Pamatuji si, jak mi kdysi velmi pomohla kniha English or Czenglish? (Jak se vyhnout čechismům v angličtině), kterou napsal snad ještě současný profesor angličtiny na fildě v Brně, Don Sparling, podobně vzpomínám na knihu Say It in English (Konverzace pro pokročilé), kterou sestavila vynikající autorka Milena Kelly.
Vynikající na zlepšení znalostí angličtiny je sledování filmů v angličtině - nejprve třeba s českými titulky, poté s anglickými titulky a na závěr jen v originálním znění a bez titulků. Asi každý má doma nějaké oblíbené filmy na DVD, takže co komu brání přepnout jazyk na angličtinu a zapnout třeba pro začátek anglické titulky?
Základem každé znalosti jazyka je také nebát se mluvit. Snažit se komunikovat za každé situace, snažit se využít každé příležitosti k praktickému osvojení jazyka (třeba když potkám turisty, kteří dumají nad mapou, tak se u nich zastavím a snažím se jim pomoci).
Další základní podmínkou znalosti jazyka je dobrá motivace. Když mám totiž dobrou motivaci, tak se rychle naučím cokoliv. Kdo umí třeba jen pasivně číst a psát anglicky, tak při nabídce nějaké úžasné pracovní příležitosti v cizině dokáže vyvinout maximální úsilí, aby zlepšil i svůj mluvený projev a za 1-2 měsíce je schopen doplnit své znalosti na stejnou úroveň jako někdo bez motivace, kdo se anglicky učí několik let v jazykovce.
(Má první motivace byla možnost odjet pracovat do Irska, kdy mi jedna počítačová firma nabídla kromě excelentního platu i plně placený pobyt pro mě i pro mou rodinu v centru Dublinu. Na to pak navázala možnost přesunout se do jejich pobočky v USA.)
Bez motivace jde všechno velmi těžko, neboť když není žádný cíl, tak nikoho nic nenutí se něco učit, v něčem se zlepšovat, na něčem pracovat třeba dlouho do noci. Když není cíl ani motivace (odměna), tak nejsou ani žádné výsledky. To je potřeba si uvědomit, když budeme dělat plány a stanovovat cíle do nového roku!
Jakou mám motivaci dosáhnout nějakého cíle? Jaké dveře se mi otevřou a kolik příležitosti budu mít, když na něčem usilovně zapracuji? Jaké dveře pro mě zůstanou navždy zavřené, když budu pohodlný, žádné cíle si nestanovím a hlavně, nezačnu na nich okamžitě pracovat?
24 comments :
Skoti jsou skvely pripad. Kdyz jsem jednu dobu zil v UK, tak jsem s jednim par mesicu sdilel pokoj. Prvni tyden jsem si myslel, ze bydlim s nejakym francouzem, ktery neumi anglicky :)
Pobyt v zahranici - tim myslim dlouhodobe - je asi nejlepsi skola, za predpokladu ze se schazis s mistnima a nezijes v ceske komunite. Navic ne vse co se naucis ve skole v CR se pouziva stejne v zahranici. Hlavne jazyk pouzivat kazdy den v konverzaci s rodilyma mluvcima, protoze pokud budes pouzivat anglictinu napriklad jen v konverzaci s Cinanama, tak se ti jazyk scvrkne do nekolika opakovanych cinsko-anglickych frazi.
Dobry clanek.
Osobne muzu potvrdit, ze filmy jsou velmi uzitecne, hlavne kvuli frazim, ktere clovek oposloucha a pak spravne sklada a pouziva pri konverzaci.
Hlavní blok je strach, člověk má pocit, že může umět maximálně jeden jiný jazyk a že víc už není možné zvládnout... S tím bojuji nejvíc, nakonec ale jde jen o to, sednout si každý den na čtvrt hodiny nad nějakou lekci, opakovat a opakovat, a pak se nenechat zastrašit stránkou cizího textu
Velmi kvalitní článek, díky Caymane. Krásné čtení na vánoční svátky ;)
Super, díky za supr článek :)
Já si myslím, že kromě filmů je dobrá věc třeba i TeamSpeak (samozřejmě tam musí být cizinci) a v kombinací s tím i hraní her. Znám jednu ženskou a ta se během roku naučila dost dobře anglicky a to tím, že si chtěla povídat s němci, francouzi atd. v angličtině přes TeamSpeak;-)
"...člověk má pocit, že může umět maximálně jeden jiný jazyk a že víc už není možné zvládnout..."
Stačí si říci, kolik programovacích jazyků se lze naučit a pak to porovnat s opravdovými jazyky :-) Ale vážně, angličtina je základ, je to "language of the world" a i když bych se někdy chtěl naučit francouzsky, španělsky nebo čínsky, tak vím, že to už asi nezvládnu.
S článkem opět vesměs souhlasím, ze své zkušenosti doporučuji veškeré titulky vypínat hned... Člověk si sice pár filmů nevychutná, nicméně se více soustředí na to, co se opravdu mluví.. Ještě jsou dobrá různá internetová rádia, apod... Nesouhlasím akorát s tím, že mezi pasivní znalosti patří psaní. Čtení ano, ale pokud člověk chce psát gramaticky správně, už to je podobné (i když hodně jednodušší) jako s tím mluvením (souhlasím s tím, že člověk má při psaní více času si to promyslet).. Já ještě osobně doporučuji nějaký pěkný výkladový (jednojazyčný) slovník... Je tam sice vše anglicky, ale člověk má k dispozici solidní přehled o důležitých slovech a ví, jak se slovem správně naložit. Zároveň si zlepší čtení a vesmeš všechny důležité skilly...
Jinak Caymane, jste to právě Vy, kdo mě v posledních měsících svými myšlenkami ovlivnil a teď od Vás slyším, že i když se chcete naučit francouzsky, španělsky nebo čínsky, tak že to asi nezvládnete. Možná si říkáte, že to asi na nic nebudete tak nutně potřebovat, ale vsadím se, že člověk jako Vy si dokáže najít cíl, proč by se to vlastně mohl naučit. :) Hodně štěstí do nového roku....
2Radek: Pěkný nápad s tím slovníkem. U těch filmů nejprve s titulky jsem to myslel tak, že začátečník si to pustí poprvé s anglickými titulky, aby si dokázal spojit to slyšené slovo s anglicky psaným. Spojuje se tak čtení i poslech. Až pak v druhém kole je dobré titulky vypnout.
Tu znalost dalších jazyků už asi nezvládnu, neboť se chci učit ještě pár dalších věcí a u těch jazyků nějak chybí motivace si na ně udělat čas. Líbila by se mi ještě italština, portugalština,... ale když den má jen 24 hodin ;-)
Učit se něco jen tak "do šuplíku" mě moc nebaví. Každopádně závidím každému, kdo měl na škole druhý jazyk třeba tu francouzštinu.
Jinak si všichni tykáme, v rámci "Liberté, Egalité, Fraternité", když vezmu heslo Francouzské revoluce :-)
Pěkný článek.
Chybí mi v něm poslední a zlomové stádium znalosti...
Schopnost anglicky myslet!
Tzn. nepřekládat si co slyším do čestíny a naopak to co chci říct z češtiny do angličtiny.
A pro pokročilé mám ještě jeden tip pro rozšíření slovní zásoby. Občas si přečíst nějaký román v angličtině. Měla by to být současná tvorba, protože klasická literatura je sice na čtení možná jednodušší, ale pro znalost aktuálně používaného jazyka to moc nedá. Taky nedoporučuju scifi, protože se používá hodně novotvarů a i zcela vymyšlených slov.
Číst se slovníkem po ruce. A vyhledávat si jen slova, které jsou nutné k přesnému pochopení, význam některých slov vyplne sám z kontextu. Alespoň já mám tu zkušenost, že když jsem si nějaké slovo musel hledat po třetí, či po čtvrté, tak mne to štvalo, že jsem si je raději zapamatoval :)
Taky by to měla být kniha, která člověka pohltí a bude opravdu bavit svým obsahem, jinak to brzy přestane bavit.
Myslím si, že z filmů se člověk naučí rozumět, v praxi komunikovat a při čtení si díky vizuálnímu vjemu lépe a navíc podvědomě vštěpí slovosled, který dělá většině lidí největší potíže.
Ajajajajaj! Jak jsem na tohle mohl zapomenout! Naprosto správně, schopnost anglicky myslet je ta nejdůležitější podmínka dobrého osvojení jazyka. Díky za doplnění.
(Mírně to řeší ta kniha od Dona Sparlinga, kterou jsem zmínil, neboť postihuje většinu "čechismů", co někdo používá v anglické mluvě.)
Také s těmi knihami máš naprostou pravdu. Stále nosím v batohu nějakou anglickou beletrii a přesně jak jsi poznamenal - musí to být kniha, která člověka baví a ne nějaké nudné čtivo. Naštěstí v dnešní době je možno sehnat plno dobrých AJ knížek i v ČR.
2Cayman: dobře Caymane, mě sice příjde vykání více přirozené, ale tak ani s tykáním problém nemám. :) To s těmi titulky jsem pochopil už předtím, ale já sám na sobě jsem si zkusil, že čím dříve se člověk odprostí od pomocných berliček (v tomhle případě anglických či českých titulků) a více se soustředit na samotný projev.. Můžu také říci ze své zkušenosti, že když jsem začínal s poslechy (BBC rádio), tak jsem nerozumněl skoro vůbec (a to mají hodně čistou angličtinu). Ale prostě jsem poslouchal a postupně se to nějak zlepšovalo... Každopádně je to dlouhá cesta a všem co vytrvají, přeji hodně štěstí.. Jinak ty výkladové slovníky bych při studiu jakéhokoliv jazyka více než doporučil. Jen je potřeba dávat pozor na to, aby si člověk přibližně koupil slovník pro svou úroveň pokročilosti.. Pokud je začátečník, pravděpodobně mu slovník advanced příjde zbytečně složitý.. Já osobně používám slovníky z této řady (http://www.macmillan.cz/slovnik/) a všem je skutečně maximálně doporučuji... V tom Macmillan English Dictionary je snad úplně všechno a na základě výzkumů jsou tam přesně označená slova, která je vhodné umět. A ten slovník je pak natřískaný super informacemi a jeho cena je opravdu symbolická (zvláště pak může využívat CD verzi + po registraci může zapojit i internet)... Ty knihy jsou pak také super, ale aby se člověk mohl odprostit od neustáleho přepisování neznámých výrazů, není špatnou volbou také profesionálně zjednodušená četba, kdy je všechno také anglicky, ale vše je dělané pro potřeby studentů. Na té stránce o tom slovníku jsou nějaké tipy na vhodná díla...
S tím učením do šuplíku rozumím, ale u jazyků si myslím, že ta motivace jde najít skoro vždycky. Můj takový tajný sen je žít v Kanadě, někde na pomezí provincií Ontaria a Quebecu, což je taková záruka toho, že se tam člověk teoreticky rovnoměrně setká s oběma jazyky. Kanada má totiž nádhernou přírodu a líbí se mi, že lidé tam k ní mají úctu... Nicméně tvé články mě donutily se zamyslet nad některými svými cíli a rád bych zkusil, byť třeba krátkodobě (max. tak tři roky v každé), život ještě v Německu a Francii... Tyto země mě lakají od malička a v každé z nich, pokud se to splní, bych si rád upevnil tamější jazyky, tedy němčinu a franinu (o angličtině asi nemá cenu diskovat, tu beru jako samozřejmost, že se bez ní člověk neobejde). Takže můj cíl je takový, že když se to naučím, tak to i prakticky uplatním a snad se toho dočkám i v reálu. Díky tomu hlubšímu zamyšlení jsem si také uvědomil, že některé věci zbytečně odkladám a myslím, že jsem tu v jednom ze starších komentářů psal, že své schopnosti zkusím nabídnout někdy v červnu, červenci příštího roku, tedy v době, kdy dokončím zatím můj největší projekt... No zamyšlení bylo ještě tak hlubší, že jsem se rozhodl, že nebudu na nic čekat a své schopnosti zkusím nabídnout už po novém roce... Je to pro mě téměř pozice snů (data warehouse/business inteligence vývojář) a sice budu mít spoustu bezesných nocí, každopádně stojí to za to (i teďka na tom projektu jsem si vyzkoušel svůj potenciál).. Třeba to ale nevýjde, jenže když to ani nezkusím, tak jen těžko si pak budu moci splnit své další plány.... A za to, že jsem se donutil takhle nad vším zamyslet, bych ti Caymane chtěl ještě jednou poděkovat. Vždy jsem si šel za svým, ale musím přiznat, že v poslední době jsem jen přešlapával ve slepé uličce, protože jsem byl zahlcen ne tak podstatnými detaily... Uff, doufám že promineš tady ten menší offtopic, ale když už jsme u toho, tak ti také upřímně přeji, ať se ti ten Nový Zéland vydaří (patří to sice k jinému článku, ale tak snad to nebude tak vadit...)
2Radek: Ano, to je ukázka, že každý schopný, kdo má nějaký cíl a sen, tak si najde cestu, jak na sobě pracovat, sám přijde na to, jak třeba zlepšit angličtinu, když má nějaký směr, kterým by se chtěl ubírat. Jak píšeš, pomáhá poslouchání BBC, výkladové slovníky, zdroje na CD nebo na Internetu, četba,...
"Můj takový tajný sen je žít v Kanadě..." - to zní moc dobře a plně ti rozumím, také by mě to lákalo. Líbí se mi také, že neotálíš a neodkládáš své cíle, ale jdeš do toho. TO je přesně ono a první známka dobrého vykročení k úspěchu a osobní realizaci. Dokud to člověk nezkusí...
Ať se ti daří a díky za milá slova!
Jinak, o jazycích jsem se už kdysi zmiňoval v příspěvku - Céčko nebo Péčko, v čem "lítáte".
Podělím se zde o mou zkušenost,jak vypilovat jazyky.
Potřebuji si zlepšit Srbštinu a Angličtinu,rozhodl jsem se tedy pro řešení,které se mi nabízelo.Pořídil jsem si srbskou satelitní Total Tv,což je obdoba UPC.
Sleduji tedy buď srbskou produkci,nebo spousty dokumentů a HBO v Angličtině se srbskými titulky(nemají dabing,nýbrž vše titulkují).
Tím získávám spousty prostoru pro zdokonalení.
Mám to již dva měsíce a pozoruji výsledky v srbské konverzaci,jelikož mi přibylo spousty slov a frází.Co se týká Angličtiny,tu začínám umět poslouchat a rozlišovat.Sice mám do cíle ještě daleko,ale funguje to báječně.Navíc má programová nabídka je v porovnání s UPC několikanásobně levnější.
Doporučuji všem.Já byl třeba líný soustředit se na jazyk,pokud jsem měl české titulky.Takhle ovšem nemám šanci něco ošelit.Když Vám totiž nic jiného nezbývá,podvědomí si najde cestu jak porozumět.
Přeji všem hodně štěstí do Nového Roku.
Taky se dívám na filmy v originále (ať je to jakýkoliv jazyk!) napřed s orig. titulky, a pak klidně i bez. Je to pěkný relax. Čtu, co se dá. Rovněž není na škodu, používat zásadně programy v originálním jazyce. Člověk se něco naučí a taky se vyhne nepřesnostem v překladech (které jsou občas opravdu otřesné).
Je třeba nezapomínat i na svůj rodný jazyk :). Člověk se může vypracovat i z čistého diktátového pětkaře (můj příklad) na někoho, komu je aspoň trochu rozumět :).
Myslet v cizím jazyce není problém. Horší je pak se krotit, abych nadával česky a ne v angličtině :). Jsem holt vlastenec...
Objevila jsem zajímavý program na učení slovíček. http://www.pamatovak.cz . Jen je ze začátku trochu složitější složitější na pochopení.
S tou motivaci je to opravdu pravda, konkretne se ucim spanelsky - asi jenom 2 tydny, ale jsou prazdniny, takze tomu venuji cely den - a muzu rict, ze umim uz asi 600 slovicek a rozumim 70% mluveneho slova (porady na youtube). A pred 2 tydny jsem nerozumel naprosto nic... Je to i tim, ze spanelstina ma ohromne mnozstvi velmi podobnych slovicek anglictine. Nektere se i stejne pisou, jenom ctou jaksi vic "po nasem". Hlavu vzhuru a hlavne si verte :-)))
Ja ziju 12let v canade a problemi mi dela spis cestina :D
a to sem cech
Cus, bude to trochu off, ale me to neda se nezeptat. Proc pouzivate takovouhle bichli?? Ja bych cekal, ze utecete k nakemu prekladovemu softwaru!!! To si tam pisete poznamky nebo to je ze zvyku?? Diky za odpovedi.
I já si myslím, že psaní patří do aktivní znalosti. Na druhou stranu schopnost porozumět mi připadá spíš pasivní
Já neříkám, že rozumím vždy a všem. Vždyť i v rodné řeči se setkávám s lidmi, kteří špatně vyslovují a mám veliké problémy pochopit, co chtějí říct.
Nicméně můj problém je, že celkem obstojně umím anglicky číst a rozumím. Mohu bez titulku sledovat filmy a seriály, pokud nejsou z nějakého odborného zaměření. Np. titulky potřebuji k seriálu z lékařského prostředí, protože neznám terminologii, stejně, jako film scifi, kde je hodně vymyšlených slov je pro mně obtížný. Ostatním, věnujícím se běžným tématům rozumím úplně bez problému.
I myslet umím anglicky. Nemusím si to v hlavě překládat do češtiny. Dokonce si občas sama pro sebe vedu vnitřní dialog anglicky. Přesněji řečeno pseudoanglicky. (Vím na co myslím, tak není podstatné, jaký používám gramatický čas, protože ať to řeknu jakkoli nesprávně, vím, co jsem tim myslela.)
Dlouho jsem neuměla vůbec psát a mluvit. Na několika dovolených jsem se sice přelámala k tomu, abych mluvila lámanou angličtinou a teď už se nestydím.
A jelikož používám taková slova, že většinou bez problému každý pochopí, co chci, tak mně ani neopravují.
Jenomže vím moc dobře, že netvořím gramatické správné věty. A trvá to tak stále a nezlepšuje se to (málo kdo mě opravuje). A to je ten problém se kterým si nevím rady.
Čtu, rozumím mluvenému slovu, nepřekládám si to v hlavě, občas anglicky myslím jen tak pro zábavu. Ale už hodně let nemohu pohnout s psaním a mluvením. A nejde o výslovnost, nebo o to, jak se které slovo píše, ale o gramatické sestavení vět, o posloupnost, správné časy a skloňování.
Zdravím, angličtina je v dnešní digitální době už naprostou nutností. Pocit, že nejste omezeni jazykem a máte přístup k celosvětovým informacím, je úžasný. Je dobře, že se anglicky učí už i malé děti. Pokud bych se s Vámi měl podělit o své tipy, jak se v angličtině zlepšovat, určitě doporučuji sledování filmů a seriálů v originálním znění. Když se na to člověk soustředí, může ho to velmi obohatit. Potom už jedině klasická forma, a to vypracovávání nejrůznějších úloh v učebnicích. Pár takových investic jsem udělal, na webu http://www.ucebnicemapy.cz mají obrovský výběr, takže se tam najde opravdu každý. Nejlépe sledování a četbu zkombinovat - potom se úroveň Vaší angličtiny krásně navyšuje. :)
No treba makať len trening robí šapmionov. Mne v učení pomohla met=oda imitum od angličtiny-bez-biflovania.sk Je super spracovaná tá metóda a hlavne je efektívnejšia ako klasické učebnice čo používame v škole.