Cayman Islander | Diary of a Freelance Programmer traveling the world

Cayman Islander's blog - Diary of Freelance Programmer

Jak mi pomáhá finanční krize zlepšit trochu hospodaření s časem?

I am really angryKlasicky nestíhám a nepomáhají mi ani žádné zásady, jak uspořit čas, které jsem si za těch pár let praxe ověřil a několikrát jsem se o něčem tady zmiňoval. Trochu také jistě pomáhají naše sny a priority, ať jsou jakékoliv, stále ale platí, že více času si nikdo nekoupí a že všichni máme jen 24 hodin.

Snažím se stále omezovat "žrouty času", jsou ale dny, kdy se toho nakupí tolik, že nepomáhá opravdu nic. Když mi hromádka věcí k vyřízení na stole začíná přepadávat na zem, když nemůžu v bordelu na stole najít poslední poznámky, tak musím sednout a začít opravdu řešit jednu věc za druhou. Rozhoduje pak jen rychlost, jak se dokážu vypořádat s každým problémem, jak rychle mi všechny úkoly zmizí ze stolu a jak pak na závěr dne zjišťuji, že jsem zapomněl na něco důležitého, neboť jsem něčemu "důležitějšímu" předtím věnoval příliš moc drahocenného času.

Jelikož čtete tento příspěvek, tak vše důležité se mi již podařilo vyřídit a mám tedy těch svých 10-15 minut na tyto zápisky na blogu, což beru jako mírný odpočinek a brainwashing, tj. osobní vyčištění hlavy ;-)


Jak mi pomáhá finanční krize v optimalizaci času?

Máme několik velkých zákazníků, kterým jsme dodávali nějaká specializovaná řešení, kdy kromě smluvní ceny za dodávku a úpravy na míru máme domluvené paušální platby za údržbu, dodávky nových verzí, support a v některých případech i hot-line podporu (to dělají chlapci v US).

Pravidelně tak přicházejí na účet naší americké firmy peníze skoro za nic, neboť šéf (CEO) v US je výtečný obchodník a dokáže ze zákazníka takové peníze vytáhnout docela snadno. Nevím, jak to dělá, ale všechny smlouvy, které připravil, tak se vyznačují právě tím, že příjem mnohonásobně převažuje náklady. (Jsou samozřejmě výjimky, kdy je potřeba něco urgentního řešit velice rychle, ale to se jen projeví kvalita celého týmu, který se podílel na dodávce a následně participuje i na případném supportu.)

Na základě finančních "problémů" dvou z našich asi 30 velkých klientů, kteří nás pravidelně zásobují prací a požadavky na rozšíření, jsme dostali nyní žádost, zda by nešlo nějak změnit smlouvy a snížit ty paušální platby. Jeden klient dokonce přestal platit, prý že čeká na vyřízení dodatečného úvěru (haha), druhý slíbil, že do konce roku ještě může platit plnou cenu, ale od ledna by to chtěl upravit.

Po projednání jsme se domluvili, že jim snížíme měsíční platby (co nám také zbývá, že), ale šéf to ještě takticky doplnil úpravou kvality supportu, tj. snížil zásadně počet "předplacených" hodin, omezil počet nových verzí, zrušil hot-line support a kupodivu, oba zákazníci na to přistoupili.

Asi jim šlo o okamžité snížení nákladů, co někteří akcionáři nyní skoro ve všech firmách požadují, takže naše vstřícná nabídka je potěšila a od jedné z nich jsme současně obdrželi zálohu na další požadované úpravy.

Stále nechápu a asi už nikdy nepochopím, jaké škatulky a šuplíčky s penězi rozhodují ve velkých firmách, kdy stačí v účetnictví přehodit náklady z "provozního" balíku do "investičního", či obhájit nějak investice do "vývoje", no a všichni akcionáři jsou spokojení.

Snížili jsme tedy pravidelný paušální příjem od těch dvou zákazníků, získali jsme ale investiční zakázku, takže v zásadě jsme uspořili nějaký čas a získali více peněz. Se asi fakt někdy picnu, jak to vedou v rozvinutých kapitalistických zemích, neboť mi to velmi připomíná všechny chyby za socialismu, kdy se peníze přehazovaly z hromady na hromadu a hlavně, že byly správně vyúčtované ;-)


Jaké jsem si z toho vzal poučení?

Je potřeba se soustředit na velké zákazníky, neboť zakázka za 20 tisíc vyžaduje skoro stejné náklady jako zakázka za 100 tisíc, je potřeba mít dobrého obchodníka, který dokáže vyjednat dobrou cenu za všechny poskytované služby. Je potřeba také zákazníkům vycházet vstříc, neboť ve fungujících ekonomikách stále platí, že vstřícné gesto, podaná ruka a mírné ústupky, mají mnohem větší účinnost v oboustranně výhodné spolupráci.

Žádný business se totiž neobejde bez oboustranné spokojenosti, neboť zákazník musí být stejně spokojen jako dodavatel a nejde stavět úspěch jen na jednostranné spokojenosti.

Každopádně, já jsem spokojen, neboť mám méně práce, firma má více peněz, všichni zaměstnanci mají více volného času ;-)


Doplnění: Kamarád, co včera přiletěl na pivní "konzultaci", mi právě potvrdil, že od jisté doby také odmítá zakázky pod 20 tisíc USD, neboť prý náklady na jednu z 5ti malých zakázek jsou stejné, jak jsou náklady (starosti) spojené s jednou pořádnou za třeba 100 tisíc USD.

10 comments :

Anonymní řekl(a)...

Ohledne prehazovanych penez z hromady na hromadu vim sve :)

Pracuju v nadnarodni spolecnosti, ktera ma nekolik divizi. Pokud me jako odbornika potrebuji na praci v jine divizi (lide z ruznych divizi sedi treba i v jednom openofficu vedle sebe), tak se ten clovek neprevede do jine divize ale plati se formou interniho outsourcingu takze ve vyuctovani divize je videt vygenerovany zisk za cloveka a cili i prijem cele divize.

Zrovna ted sedim u zakaznika v budove a jako priklad uvedu nasledujici. Zakaznik poskytuje wireless connection na svych hotpostech. Jeden takovy hotspot ma i ve svoji budove. Pokud jsem pro nej prijedu pracovat, tak on mi neda pristup k jejich netovym zdrojum primo, ale musim si koupit voucher na public wifi a z ni se pres VPN tunelovat to zakaznikovi site. V praxi mam notebook na stole kde jsou ethernety zakaznikovy site, ale nemam ho zapojeny a pres WIFI a branu se do te same site slozitejs dostavam. Naklady na voucher prokazu sve materske firme, ta ja claimne na zakaznikovi a ten je zase claimne na sve divizi, ktera poskytuje wifi. V konecnem dusledku nikdo nic neutratil, ale vsichni maji tuto castku ve vyuctovani jako vydaje a zakaznikova divize jako prijem, ktery si prakticky sama dala :)

P.S. Ondivuju te ze dokazes za deset-patnact minut napsat takovyhle clanek. Neni sice velky ale nez ja se k necemu dokopu tak mi to trva signifikantne delsi dobu.

Anonymní řekl(a)...

Po 16 letech podnikání jsem se se svým společníkem dohodl na odkoupení jeho polovičního podílu v naší společnosti.

Začali jsme se se lišit v názoru na další směrování firmy - chtěl jsem se orientovat na část trhu s luxusnějším zbožím...

Ne nadarmo mi už asi 12 let visí na nástěnce vtip od Vladimíra Jiránka, kde manželka nabádá svého muže:

"Táto, vydělávej jenom velké peníze, jinak se udřeš!!!"

Dnes po dvou letech vím, že kdybych se nesnažil firmu přesměrovat, tak bych se opravdu udřel...

Anonymní řekl(a)...

2ady: Díky za doplnění praktického příkladu. Docela jsem se nasmál u toho "nikdo nic neutratil, ale vsichni maji tuto castku ve vyuctovani jako vydaje a zakaznikova divize jako prijem, ktery si prakticky sama dala".

To, že si vyčlením jen 10-15 minut na příspěvek mě nutí si něco v hlavě nejprve připravit, když třeba umývám nádobí nebo jdu s kbelíkem. No a pak sednu a jde to nějak samo. O úspoře času ani nemluvě :-)

Anonymní řekl(a)...

2Mirek: Ten citát, co jsi uvedl, by se měl tesat, dokonalé a díky :-)

"Táto, vydělávej jenom velké peníze, jinak se udřeš!!!"

Psal jsem kdysi zamyšlení na podobné téma - Prodávat levné zboží a pracovat za levný peníz, což se docela hodí.

Anonymní řekl(a)...

Nebojis se, ze vam vice firem bude chtit snizit platby nebo zrusit uplne a co pro to delate, aby se to nestalo? Mam jednoho velkeho zakaznika a citim, ze ma velke problemy. Pritom mi dela skoro 50% obratu a kdyby zkrachoval tak by to bylo pekne poznat.

Anonymní řekl(a)...

2Vitto: To víš, že tohle hrozí u každé firmy, že může zkrachovat. Kdo by řekl třeba v ČR do toho výrobce sirek (Solo), že to zabalí.

Naštěstí ale naši zákazníci patří většinou mezi prosperující firmy, kterým se v poslední době jen trochu snížili příjmy, jak lidi šetří a míň utrácejí, takže většinou hledají jen nějaké možné interní úspory. Všechno je ale možné ;-)

Radit něco, jak tomu předcházet asi nejde, možná snad mít více klientů, kdy při ztrátě jednoho se zas tak moc neděje.

Anonymní řekl(a)...

"Táto, vydělávej jenom velké peníze, jinak se udřeš!!!" je hezká myšlenka, ale dovedete někdo poradit jak na to?

Anonymní řekl(a)...

Ona proste litost, ze o nejake penize prichazime, byt potencialne je hrozne tiziva ... takze nakonec vsichni dreme. Ted je o tom i clanek v Kavarne ... http://zpravy.idnes.cz/mene-vedet-muze-v-dobe-financni-krize-znamenat-vice-f8i-/kavarna.asp?c=A081124_180458_kavarna_bos

Anonymní řekl(a)...

"Je potřeba také zákazníkům vycházet vstříc, neboť ve fungujících ekonomikách stále platí, že vstřícné gesto, podaná ruka a mírné ústupky, mají mnohem větší účinnost v oboustranně výhodné spolupráci."

Zřejmě v Čechách není fungující ekonomika, neboť se zde velmi často přesvědčuji spíše o platnosti hesla "Podej jim prst a utrhnou ti celou ruku." Čili v případech, kdy člověk nabídne zajímavější podmínky, se leckdy ještě zákazník neprávem rozčiluje, že je všechno špatně...

Ale pravda, u větších a solidních to je většinou tak, jak to má být...

MiKee

Anonymní řekl(a)...

2MiKee: V ČR to opravdu neplatí, právě proto jsem tam dal to "ve fungujících ekonomikách", neboť u nás se stále, ať chceme nebo ne, potýkáme s tím postižením ze socialismu a narušením morálky skoro celé společnosti - alespoň těch "managerů" a "majitelů" firem, kteří za socialismu vyrostli. Je opravdu jen pár výjimek :-)

Okomentovat