Cayman Islander | Diary of a Freelance Programmer traveling the world

Cayman Islander's blog - Diary of Freelance Programmer

Mé zásadní životní rozhodnutí

Volovina jako krávaDětičky dostaly za domácí úkol napsat esej na téma "Mé zásadní životní rozhodnutí" a nějak nevěděly, o čem to vlastně mají psát.

Pominu teď, že psát několika stránkové eseje není vůbec lehké se naučit, když máte jen základy z české školy, která je založena spíše na biflování a papouškování encyklopedických znalostí.

Prvním dětským nápadem bylo napsání eseje na téma "Říci učitelce, že je blbá nebo ne, když vymýšlí takové stupidní úkoly?", ale neprošlo to v domácí radě kvůli dlouhému názvu ;-)


Co jsou to vlastně ta "zásadní životní rozhodnutí"?

Každý plnoletý asi již někdy řešit nějaké závažné problémy nebo se rozhodoval v nějaké životně důležité situaci. Jakou školu zvolit? Kam nastoupit do práce, či zda dát výpověď? Přestěhovat se do jiného města nebo odjet do ciziny? Oženit se nebo vdát...

Co ale mají dělat děti, které nic podobného neřešily? Ta učitelka musí být asi fakt blbá, když vymýšlí taková zadání! To mají psát jako o tom, jestli si nechat dlouhé vlasy nebo se ostříhat na mikádo? Zda si koupit takové nebo makové plátky do saxofonu? Co si obléct na koncert a jestli tam zpívat tu nebo onu písničku? Jestli něco opsat při písemce ve škole nebo zda někomu napovídat při zkoušení?

Takové dětské problémy lze ale stěží nazývat za "zásadní životní rozhodnutí" a kromě učitelky to asi všechny děti chápou.

Poradil jsem dvě možnosti - vykašlat se na slavný esej a odůvodnit to tím, že žádná životní rozhodnutí se zatím nemusela řešit, příp. vymyslet si vlastní zápletku a o té něco vymyšleného napsat. Např. rodiče se rozvádějí, mám bydlet s mámou v Londýně nebo s tátou v Bostonu nebo utéct do Afriky? Příp. doma máme hlad a rodiče jen chlastají a nestarají se o nás, či trochu drsnější téma - mám přejít z éčka na péčko?

To by bylo potom ve škole tóčo po odevzdání takové eseje, že :-)


Nejsou žádná "zásadní životní rozhodnutí"?

Mám takový pocit, že žádné rozhodnutí nelze nazývat jako zásadní nebo životní, příp. je možno takto definovat opravdu všechno, o čem v našem životě rozhodujeme. Myslím, že platí úplně stejně, že jak jsou - nejsou malé nebo velké sny, tak podobně nejsou ani žádná malá - velká, či zásadní - podružná, rozhodnutí.

Každý řešíme někdy malé - velké problémy, máme malé - velké sny a starosti, ale ta definice "malé - velké" je čistě jen náš osobní pohled na nějakou situaci, neboť kdokoliv jiný to nemusí ani považovat za žádnou starost a možná řeší ještě mnohem větší starosti. Viz rčení - tvé starosti bych chtěl mít!

Záleží vždy jen na našem úhlu pohledu, kdy pro někoho může být životním rozhodnutím, zda se ostříhat, pro dalšího třeba, zda se odstěhovat za oceán. Při řešení jakéhokoliv problému totiž většinou stačí, že se zkusíme podívat na náš životní problém trochu s odstupem, nadhledem a nezaujatým pohledem.

Najednou pak vidíme, jak je ten náš osobní svět malý, jak jsou naše starosti nicotné, jak mnohokrát řešíme problémy místo toho, abychom se radovali z toho, jaké vlastně žijeme spokojené životy ;-)

5 comments :

Anonymní řekl(a)...

Česká škola je kapitola sama pro sebe, na jednu stranu dělá z žáků debílky, na druhou stranu po nich chce věci, které leckterého dospělého zmatou. Viz "zásadní životní rozhodnutí". Božemůj, jsou lidé, kteří za celý život žádné takové neudělají! :)

Ale doporučuju udělat nejzásadnější rozhodnutí: Říct, že tuto esej odkládám a přinesu ji za dvacet let, až nějaká ta opravdu důležitá životní rozhodnutí (práce, partner, stěhování, rodina) udělám (a klidně to napíšu na několik stránek). Pokud je učitelka rozumná, tak to pochopí. A pokud je blbá kráva, tak tu pětku ponesu hrdě, protože pětky od zamindrákovaných ježibab se v životě nepočítají! :)

Anonymní řekl(a)...

...protože pětky od zamindrákovaných ježibab se v životě nepočítají! :)...

Pěkný výrok, ten si někam zapíšu :)

Měli jsme kdysi jednu takovou rozumnou učitelku na psychologii a ta nám říkala, že život není o nějaký extra velkých věcech, ale celé je to vlastně jen o drobnostech, které nás potkávají každý den.
A s tím souhlasím a tvrdím to ostatním taky.

Anonymní řekl(a)...

Kvapkol si na to na konci. Je to o uhle pohľadu. A keďže zadanie bolo smerované deckám, tak sa očakáva, že prinesú správu o tom svojom! rozhodnutí, ktoré oni! zo svojho pohľadu decka považujú za zásadné.

To nebola zamindrákovaná ježibaba, ale tento článok je o tom, ako ktosi zabudol čo sú to "zásadné" rozhodnutia 10-15 ročných.

Neodpustím si: Nepochopenie zásadnosti detských rozhodnutí je najväčší prúser dospelých. Je taká rada pre fotenie deti: Zohnite sa!

Anonymní řekl(a)...

...souhlasím s Pikim.
Co pro děti může být zásadní rozhodnutí, nemusí pro dospělého vůbec nic znamenat. Nesnažil bych se toto zadání práce nějak přehnaně rozumově pojímat a spíš bych v tom viděl i pokus o to, aby se učitel dítěti dostal "pod kůži".
Druhá věc je, jestli je učitelka opravdu ježibaba a aspoň takový smysl v tom nevidí.

Zdraví Endorfin

Anonymní řekl(a)...

"...život není o nějakých extra velkých věcech, ale celé je to vlastně jen o drobnostech, které nás potkávají každý den."

Moc chytré, pod to se také podepisuji.

"Co pro děti může být zásadní rozhodnutí, nemusí pro dospělého vůbec nic znamenat..."

To je naprostá pravda, problém ale je, že děti jsou dnes jaksi více vyspělejší a trochu lépe chápou, o čem se rozhodují. Mám asi štěstí na chytré děti, neboť mnohokrát mě překvapí jejich názor na věci, které řeší dospělí a neví si s nimi rady. Děti pak přijdou s jednoduchým a smysluplným řešením a navíc to neposuzují vůbec jako nějaké "životně důležité rozhodování". To je to, co asi dnešní učitelky nechápou, neboť jsou zahleděné jen do té své výuky a nějaké názory dětí jsou jim (většinou) šuma fuk.

Jde jim spíše o to, zadat "nějaký" úkol, aby se děti nenudily a pak rozdat známky za gramatiku ;-)

Okomentovat